Růst cen v Česku zpomalil, je nejnižší od dubna

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
6
Fotogalerie

Spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v prosinci. Meziroční inflace tak byla nejnižší od loňského dubna. Důvodem bylo menší zdražování potravin a nealkoholických nápojů, méně rostly i ceny v dopravě. Meziměsíčně ceny stouply o 0,6 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční zvyšování cenové hladiny podle ČSÚ nejvíce ovlivnily i přes menší zdražování potraviny, jejichž ceny byly proti loňskému lednu o 4,9 procenta vyšší. Vliv na ni mělo i bydlení, kde zdražilo nájemné o 2,1 procenta a tuhá paliva o 5,7 procenta, a vyšší ceny alkoholu, tabáku a stravovacích a ubytovacích služeb.

Opačný vývoj byl oděvů, které zlevnily o 1,7 procenta. O 1,2 procenta šly dolů ceny poštovních a telekomunikačních služeb a v bydlení bylo teplo a teplá voda levnější o 1,4 procenta a zemní plyn o 1,8 procenta.

Meziměsíční růst cen ovlivnilo zdražení alkoholu a elektřiny, zemního plynu, vodného a stočného v bydlení. Kvůli zdražení dovolených s komplexními službami o 7,1 procenta stouply i ceny v oddíle rekreace a kultura.

Mezi potravinami zdražila zejména zelenina, nealkoholické nápoje, některé mléčné výrobky, margarín a rostlinné tuky. Naopak levněji než v prosinci mohli lidé nakoupit oděvy a obuv a z potravin například vejce, máslo, brambory nebo pečivo.

"V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na 2,2 procenta, což je plně v souladu s očekáváním trhu. Jde o třetí zpomalení v řadě, poté co se inflace v říjnu dostala na své cyklické maximum 2,9 procenta," řekl analytik Raiffeisenbank František Táborský.

Růst cen byl tak v souladu s očekáváním trhu, mírně zaostal za odhadem České národní banky 2,3 procenta, upozornil analytik ING Bank Jakub Seidler. Zpomalení meziroční inflace bylo podle něj taženo zejména vyšší srovnávací základnou z minulého roku. Na přelomu roku 2016 a 2017 totiž začaly ceny zrychlovat z titulu rychlejšího růstu cen potravin, pohonných hmot a cen ve stravovacích zařízeních kvůli zavedení elektronické evidence tržeb.

Do vývoje inflace zasahují podle analytika Deloitte Davida Marka dva protichůdné vlivy. Rychlý růst ekonomiky a velmi nízká nezaměstnanost tlačí na růst mezd, které se dříve či později začne promítat do cen zboží a služeb. Opačným směrem působí posílení kurzu koruny, které snižuje ceny dováženého zboží. "Aktuálně převažuje druhý faktor a inflace ztrácí na síle. A klesat bude nejspíše i v následujících měsících," podotkl.

Růst cen potravin by měl letos dále zpomalovat, silněji zato bude působit růst cen služeb, souhlasil analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok vykáže podle něj spotřebitelská inflace podobnou úroveň jako za rok 2017, když dosáhne hodnoty 2,6 procenta. Z hlediska ČNB aktuální vývoj inflace značí, že nemusí tolik pospíchat se zvyšováním úrokových sazeb, poznamenal.

Jakkoliv vyšla lednová inflace mírně pod očekáváním centrální banky, tak potřeba zpřísňovat měnové podmínky v české ekonomice nadále zůstává, míní analtik Generali Investment Radomír Jáč. Měnové podmínky se budou zpřísňovat jak posilováním koruny, tak růstem úroků centrální banky. "Osobně očekávám, že ČNB letos své sazby ještě jednou zvýší, pravděpodobně na srpnovém zasedání bankovní rady," odhadl.