Schillerová varuje před prudkým zvýšením úrokové sazby

Ministryně financí Alena Schillerová.

Ministryně financí Alena Schillerová. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová.
4
Fotogalerie

Ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Schillerová to v neděli uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Výraznější zvýšení úrokové sazby naopak podporuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat 30. září na měnovém zasedání. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta.

Schillerová využila svého práva a navštívila 5. srpna jednání bankovní rady. „Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu,“ uvedla dnes ministryně. Před ní se naposledy jednání bankovní rady účastnil v listopadu 2017 ministr financí Ivan Pilný.

ČNB na srpnovém jednání sazby zvýšila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Podle ekonomů byly důvodem především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky.

V srpnu pak meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 4,1 procenta, což bylo nejvíc od listopadu 2008. Inflace tak byla o jeden procentní bod vyšší, než ČNB odhadovala. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.

Podle nedělního vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na ropě a dalších produktech. Ministryně očekává, že inflace v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.

Zamrazilová, která byla v minulosti členkou bankovní rady ČNB, uvedla, že centrální banka by měla navýšit sazby až o 50 bazických bodů a na konci roku by sazby měly být ke dvěma procentům. „Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu,“ řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v srpnu uvedl, že poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají pro měnovou politiku centrální banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu. „Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky,“ řekl Rusnok. Bankovní rada nyní podle něj bude jednat o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky, nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení.

Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.