Aktualizováno
Schodek rozpočtu byl v prvním pololetí nejnižší za pět let

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.

Rozpočtové příjmy do konce června dosáhly 956,2 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí se zvýšily o 4,2 procenta. Pololetní výdaje byly 1,135 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,2 procenta.

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ uvedl Stanjura. „Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ dodal.

Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 18 procent na 78,3 miliardy korun. Podle ministerstva financí k vyššímu výběru přispívá růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 369,9 miliardy korun, podle ministerstva na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Výběr spotřebních daní se meziročně zvýšil o 9,8 procenta na 74,8 miliardy korun. Roste především inkaso daně z minerálních olejů, což podle ministerstva způsobilo vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň, a inkaso daně z tabákových výrobků, kde se odráží zvýšení sazby daně a její uvalení na některé výrobky, které jí v minulosti nepodléhaly.

Hlavním daňovým příjmem rozpočtu zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso vzrostlo o 4,8 procenta na 180,7 miliardy korun. Za zvýšením podle ministerstva stojí růst spotřebních výdajů i letošní úpravy sazeb daně. Z daně z příjmu právnických osob šlo do rozpočtu 108,3 miliardy korun, o 0,2 procenta méně než loni. Stát v červnu také získal druhou letošní zálohu daně z neočekávaných zisků (windfall tax) ve výši 5,5 miliardy korun, od začátku roku na ní vybral 18,2 miliardy korun.

Pusťte si debatu Michala Šnobra a Mojmíra Hampla o windfall tax:

Video placeholde
Debata o windfall tax mezi Mojmírem Hamplem a Michalem Šnobrem • Info.cz

Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o čtyři procenta na 452,6 miliardy korun, z toho 356,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 35,5 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje v pololetí byly 76,5 miliardy korun, meziročně klesly o 3,3 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí, které se snížily o 8,6 miliardy korun, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které klesly o 6,7 miliardy korun. Naopak o 6,2 miliardy korun vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.