Státní rozpočet čeká těžký rok, budou sněmovní volby. Ministři chtějí přidat desítky miliard

Kdyby měl ministr financí Zbyněk Stanjura vyhovět vládním kolegům, musel by schodek zatím prvního nástřelu finančního plánu s deficitem 235 miliard korun zvýšit přibližně o sto miliard.

Kdyby měl ministr financí Zbyněk Stanjura vyhovět vládním kolegům, musel by schodek zatím prvního nástřelu finančního plánu s deficitem 235 miliard korun zvýšit přibližně o sto miliard. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Pokušení předvolebních dárků je velké a poznamenává také současnou vládní koalici. Patrné je už teď před volbami do Evropského parlamentu a podzimními krajskými a senátními volbami. Zdaleka největším tlakům ale budou trojblok Spolu, STAN a Pirátská strana vystaveny před volbami do Poslanecké sněmovny, z nichž vzejde nový kabinet. Dokládají to už nynější požadavky ministrů na státní rozpočet pro příští rok. Kdyby jim měl šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) vyhovět, musel by schodek zatím prvního nástřelu finančního plánu s deficitem 235 miliard korun zvýšit přibližně o sto miliard.

Nejvíce peněz žádají rezorty dopravy, školství, práce a sociálních věcí a místního rozvoje. Například ministerstvo školství čelí tlaku odborářů, kteří cítí příležitost vybojovat nárůst platů učitelů i nepedagogických pracovníků alespoň o deset procent. „Předpokládané náklady činí dvanáct miliard korun, z toho devět miliard bude potřeba na platy učitelů,“ stojí v materiálu, na němž se v úterý shodla takzvaná školská tripartita, tedy zástupci odborů, ministerstva a zaměstnavatelů. Zároveň by se podle odborů měly zvednout různé příplatky, mimo jiné za práci třídního učitele.

Šéf rezortu školství Mikuláš Bek (STAN) připomíná vládní slib a už schválenou novelu zákona o zvýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné hrubé mzdy. „V příštím roce neexistuje vnější důvod pro to, abychom odkládali plnění závazku, který máme ve vládním programovém prohlášení,“ míní Bek. Za další velkou prioritu označil rozpočet vysokých škol, pro nějž navrhuje posílení provozních prostředků o šest miliard korun. „Třetí prioritou jsou investiční prostředky na výstavbu nových škol, kde potřebujeme sedm a půl miliardy,“ dodal ministr.

Velký prostor pro nakročení k voličům nabízí sociální systém. KDU-ČSL, jejíž předseda Marian Jurečka řídí rezort práce a sociálních věcí, hodlá prosazovat zvýšení daňové slevy na děti. „Lidovci stáli a stojí na straně rodičů s dětmi a zájmy této skupiny budou nadále hájit, protože děti jsou budoucností této země,“ řekl Jurečka. Podotkl, že nárůst daňové slevy, který by si vyžádal až osm miliard korun ročně, vychází z programu kabinetu.

Ministerstva, která žádají přidat nejvíce peněz

údaje v miliardách

Doprava30
Školství25 až 30
Práce a sociální věci20 až 25
Místní rozvoj 14,5

Pramen: rešerše e15

Ministerstvo práce bude žádat také o dalších patnáct miliard korun na důchody kvůli každoroční lednové valorizaci nebo o 3,5 miliardy na už přijaté zvýšení příspěvku na péči. Podle informací e15 chce rezort přidat dvacet až pětadvacet miliard.  

„Vzhledem k očekávanému nárůstu mandatorních výdajů zejména na důchody či navýšení příspěvku na péči bude pravděpodobně nutné rozpočet ministerstva navýšit. V této fázi přípravy návrhu rozpočtu ale nemůžeme být konkrétní,“ uvedl mluvčí rezortu Jakub Augusta.

Jasnou představu má ministerstvo pro místní rozvoj. „Na rok 2025 budeme žádat ze státního rozpočtu celkem o 14,5 miliardy korun více než v roce 2024. Jen tak můžeme splnit všechny priority včetně vládních,“ sdělila mluvčí rezortu Veronika Hešíková. Ministerstvo vedené šéfem Pirátů Ivanem Bartošem plánuje navýšení investic do dostupného nájemního bydlení, rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území a do regenerace brownfieldů.

Asi největší finanční injekci potřebuje rezort dopravy v čele s Martinem Kupkou (ODS). Tedy pokud se nemá opakovat osmnáctimiliardová půjčka, kterou si na letošek musel vzít Státní fond dopravní infrastruktury. Na tuto skutečnost kriticky poukazuje nejen opozice, ale i prezident Petr Pavel. Kupka nedávno řekl, že výstavba dálnic, silnic a železnic v příštím roce vyžaduje až o třicet miliard korun více.  

Loni stát hospodařil s deficitem 288,5 miliardy, letošní plán je nastaven na 252 miliard. V příštím roce by podle aktuálního návrhu ministra Stanjury neměl přesáhnout 235 miliard. O požadavcích vládních kolegů bude jednat do konce září, pak návrh rozpočtu půjde do sněmovny.