Schvalte zákon o referendu, vyzval Zeman poslance

Prezident Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně

Prezident Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně Zdroj: ctk

Prezident Miloš Zeman doporučil ve svém dnešním projevu ve Sněmovně poslancům schválit zákon o celostátním referendu. K předpisu má tři výhrady, jde ale prý o dílčí připomínky a drobnosti, které spíš vyžadují zpřesnění než zásadní změnu. Zeman za přípravu zákona pochválil ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera. Prezident navštívil Sněmovnu při příležitosti prvního čtení zákona, za poslanci přišel pošesté ve funkci.

Zeman vyjádřil přesvědčení, že zákon o referendu může částečně vrátit politikům jejich prestiž tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany. „Vůbec se nedomnívám, že by přímá demokracie byla nižší formou projevu vůle občanů, než je zastupitelská demokracie,“ zdůraznil. Debatu o zavedení celostátního referenda, které má i kritiky, přirovnal k diskusím o zavedení všeobecného volebního práva před sto lety.

Za přípravu návrhu Zeman ocenil Dienstbiera, kterého chválí málokdy. „Pan Dienstbier podle mého názoru udělal mizerný ústavní zákon, který zahrnuje mimo jiné omezení kompetencí prezidenta, a udělal dobrý ústavní zákon, který se týká obecného referenda,“ řekl novinářům. Každému řemeslníkovi se podle prezidenta občas něco povede a něco nikoliv.

Normu o celostátním referendu, kterou poslala vláda do Sněmovny loni v červenci, musí jako ústavní zákon podpořit třípětinová většina poslanců i senátorů. Kabinet tak pro zákon musí hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Zeman uvedl, že si zákon důkladně prostudoval a má k němu první tři připomínky.

Nesouhlas vlády

Napřed kritizoval to, že vláda může s navrhovaným referendem nesouhlasit a obrátit se kvůli tomu k Ústavnímu soudu. Totéž právo ale předloha dává i petentům. Návrh vlády přitom dorazí Ústavnímu soudu dřív než návrh lidí, kteří chtějí referendum vyvolat. „Soudci se dostávají do schizofrenní situace,“ uvedl Zeman.

O návrhu petentů by hlasovali těžko jinak než o návrhu vlády. Zeman nastínil dvě možnosti. Podle jedné by Ústavní soud nerozhodoval o těchto stížnostech v plénu, ale v senátech, které by byly personálně odlišné. Druhou možností je, aby soud projednával oba návrhy v plénu současně. „Toto je třeba zpřesnit,“ míní prezident.

Zemanovo tvrzení Dienstbier odmítl. Vláda by se podle něj mohla na ústavní soudce obrátit jen v případě, pokud by návrh občanů na referendum nesplňoval předepsané parametry. „Soudci Ústavního soudu nebudou zmateni při projednávání návrhů,“ uvedl Dienstbier.

Prezident poukázal taky na to, že předmětem referenda by nemohl být právní předpis. Podle Zemana lze toto ustanovení snadno obejít, je podle něho nesmyslné. K čemu jinému, má-li referendum postihnout klíčové otázky, by se měli občané vyjadřovat, tázal se Zeman poslanců, mezi nimiž nebyli členové TOP 09, kteří sál opustili. Podle hlavy státu tím ukázali svou noblesu a slušné vychování.

Předkladateli zákona podle Zemana asi „ujelo pero“, když chce, aby se ověřování podpisů pod peticí za referendum dělo stejným způsobem jako při volbě prezidenta. Zeman připomněl problémy, které s kontrolou podpisů byly. „Pevně doufám, že toto bude opraveno, je to absolutní nesmysl,“ řekl.

Přímá volba starostů

Zeman ve svém téměř půlhodinovém projevu podpořil i další prvky přímé demokracie, včetně přímé volby starostů a hejtmanů. Starostou by se podle něj měl stát kandidát vítězné strany s nejvíce preferenčními hlasy. Podle Zemana by se tak omezila možnost, že přímo volený starosta nebo hejtman nebude mít v zastupitelstvu většinu. Pokud by kandidát první v pořadí do funkce nastoupit nechtěl, nastupoval by druhý v pořadí, dodal prezident.

Celostátní referendum předpokládá ústava. Všelidové hlasování se zatím uskutečnilo jen jedno. O vstupu Česka do Evropské unie Češi rozhodovali na základě zvláštní normy. Všeobecné podmínky zákon vymezuje zatím jen pro obecní referenda.