Singer zpochybňuje statistiky: Ekonomika rostla více, než se uvádí

guvernér ČNB Miroslav Singer

guvernér ČNB Miroslav Singer Zdroj: Anna Vackova/E15

Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer zpochybnil metodiku, kterou statistici používají k výpočtu výkonu ekonomiky. Podle něj růsty ekonomik podhodnocují a neberou dostatečně v potaz zvyšování kvality výrobků. Singer proto tvrdí, že Česko a okolní státy dohánějí vyspělé země rychleji, než jak se uvádí na základě běžně používaných výpočtů růstu HDP.

V Česku a na Slovensku jde o podhodnocení o 3,5 procenta ročně, v Maďarsku a na Slovensku o dvě procenta ročně, uvedl Singer na konferenci na téma 25 let svobodného podnikání.

Česká ekonomika podle guvernéra ČNB rostla v letech 1993 až 2013 reálně o 67 procent. Oproti tomu polská vyrostla o 133 procent, slovenská o 129 procent a maďarská o 48 procent. I to je důkaz, že transformace české ekonomiky v uplynulých dvaceti letech byla úspěšná, tvrdí Singer.

Dvouletý manévr, který otočil ekonomiku na Západ

Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka připomněl, že v letech 1991 až 1993 se již za tři roky provedlo provést manévr, který změnil profil ekonomiky zaměřené na těžký a zbrojní průmysl a na východ v orientaci na západní trhy.

Zda existovaly reálné alternativy transformace, se ekonomové neshodli. „Cesta byla úspěšná, ale byla jen jedna z možných,“ podotkl například bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Kysilka ale jiné možnosti přeměny ekonomiky odmítl. „Nebylo možné jít krok po kroku v základních krocích transformace, bylo třeba je provést v jednotný okamžik. Pokles ekonomiky byl nakonec srovnatelný s Polskem, kolem deseti procent HDP,“ uvedl.

Europoslanec a bývalý člen rady ČNB Luděk Niedermayer uvedl, že design transformačního procesu byl dobrý. „Co se neodehraje na začátku, často se neodehraje nikdy,“ poznamenal.

V diskuzi byl zmíněn také takzvaný bankovní socialismus, tedy chování tuzemských bank, které zůstaly dlouho státní a úvěrovaly tuzemské podniky. „To, co zde zaznělo, byla kritika bankovního systému v letech 1996 -1997. Ten byl ale nevyhnutelný, kdyby se banky chovaly tvrdě, ekonomický propad a dopady na podniky by byly mnohem horší,“ uvedl ekonom konfederace odborů Jaroslav Ungerman. Bývalý prezident Václav Klaus proti připomenutí bankovního socialismu protestoval. „To je politická nálepka, to není analytický termín,“ dodal.

Někdejší ministr hospodářství Karel Dyba pak odmítl pojmenování procesu termínem 'šoková terapie'. Připomněl tehdejší obavy z inflační spirály, která by znamenala ztrátu důvěry v transformaci.

Politická nálepka

V diskuzi byl zmíněn také takzvaný bankovní socialismus, tedy chování tuzemských bank, které zůstaly dlouho státní a úvěrovaly tuzemské podniky.

„To, co zde zaznělo, byla kritika bankovního systému v letech 1996 -1997. Ten byl ale nevyhnutelný, kdyby se banky chovaly tvrdě, ekonomický propad a dopady na podniky by byly mnohem horší,“ uvedl ekonom konfederace odborů Jaroslav Ungerman. Bývalý prezident Václav Klaus proti připomenutí bankovního socialismu protestoval. „To je politická nálepka, to není analytický termín,“ dodal.

Kysilkovi na současné ekonomické situaci nejvíce vadí, že jsou zde stále dramaticky negativní podmínky pro podnikání, podnikatelé musí bojovat proti džungli předpisů, proti byrokracii.