Slova šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera o nezměněném přístupu k migraci ho zklamala. Juncker řekl,že země Evropské unie by neměly začít odmítat uprchlíky v reakci na útoky v Paříži. Podle něj není potřeba, aby osmadvacítka nějak měnila svůj přístup k řešení migrační krize. Juncker také zdůraznil, že pachatelé atentátů nebyli uchazeči o azyl, ale zločinci.
Evropa ale podle Sobotky dosud nebyla dostatečně schopna při řešení migrační krize zdůrazňovat bezpečnost. Premiér poukázal na to, že pokud nebude obnovena bezpečnost na vnější schengenské hranici, budou si ji muset jednotlivé členské státy zajistit na svých hranicích sami. V této souvislosti poznamenal, že ho zklamala Junckerova slova, reakce předsedy Evropské komise Sobotkovi přijde nedostatečná. Český premiér míní, že je třeba zvýšit tlak na ochranu vnější schengenské hranice.
Jourová se Sobotkou nesouhlasí
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová Sobotkovu kritiku Junckera odmítla. Předseda EK podle ní jasně chápe, že je nutné učinit razantní kroky, aby se radikálně zlepšila kontrola na vnější schengenské hranici, zmenšila se migrační vlna a EU se mohla soustředit na pomoc zemím, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko, v nichž je několik milionů uprchlíků. „Aby právě tam se neradikalizovaly další skupiny lidí,“ řekla Jourová.
Řešení současných potíží s migrací a takzvaným Islámským státem (IS) Sobotka vidí v rychlém nalezení dohody s Tureckem, které by mohlo migrační toky kontrolovat. Dále je nutné dokončit rozhovory mocností se Sýrií, jež by měly vést ke konci tamního konfliktu. Premiér poznamenal, že atentáty v Paříži vytvoří mnohem větší tlak na Rusko a USA, aby se na nějakém řešení v Sýrii domluvily. Vstup Ruska do konfliktu podle něj donutil USA, aby hledaly další řešení tamní krize. Nutným krokem bude podle premiéra i lepší ostraha vnější schengenské hranice vytvořením společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a zintenzivnění boje proti IS.
Sobotka nepovažuje za nutné, aby ČR měla speciální protiteroristického zákona. Chystá se ale vytvoření centrálního registru bankovních účtů, na nějž by dohlížela ČNB.
Debata o prosazování zákonů o imigrační krizi
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) v ČT řekl, že chce požádat předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD) o svolání schůze horní komory, kde by se dohodla pomoc při prosazování zákonů reagujících na imigrační krizi a terorismus. Všechny demokratické strany v ČR by podle něj, pokud jde o ochranu českých občanů, měly „veslovat stejným směrem“.
Podle premiéra bude Česko pokračovat v podpoře irácké vlády i Kurdů. Požádal prý ministra obrany Martina Stropnického (ANO), aby připravil další možnosti, jak by Kurdům i Jordánsku mohla ČR pomoct. V minulosti Česko dodalo Iráku i Kurdům munici, nyní jim chce poslat ruční zbraně.
Předseda strany Úsvit - Národní koalice Miroslav Lidinský se v televizi Prima odvolal na nedávné vyjádření IS, podle něhož je prý v Evropě už rozmístěno 5000 až 7000 jeho bojovníků. Eurokomisařka Jourová poznamenala, že představitelé Francie v plce října hovořili o tom, že čelí radikalizaci obyvatel, mj. stoupajícímu počtu mladých lidí odcházejících do Sýrie. „My dnes máme čísla, jsou to hrubé odhady, že těch lidí z Evropy může být kolem 6000,“ uvedla. Jen ze samotné Francie odešlo podle Jourové kolem 2000 lidí.
Podle politologa Petra Robejška se potichu ustálilo mínění, že všichni, kdo prchají před válkou, mají automaticky právo na politický azyl. „Budeme-li to takto praktikovat, pak nemluvíme o 20 nebo 30 milionech potenciálních migrantů, nýbrž o stovkách milionů, protože občanské války a chudoba vládnou v mnoha oblastech světa,“ varoval Robejšek.
