Zamýšlený růstu výdajů by Česko podle premiéra mohlo dosáhnout v horizontu pěti až šesti let, kdy je reálné dostat na úroveň 1,3 až 1,4 procenta HDP. „V takovéto situaci by armáda byla schopna plnit závazky vůči spojencům,“ uvedl Sobotka.
Závazek dvou procent HDP je však podle Sobotky z pohledu českého vojska nerealizovatelný. Poukázal na to, že česká armáda má určitou velikost a omezené je i množství lidí, kteří mohou v budoucnu posílit její stavy, stejně jako kapacita zbrojního průmyslu.
„Bylo by zcela nemyslitelné, kdybychom se v krátkodobém a střednědobém horizontu snažili dosáhnout dvou procent, když bychom pro ty finanční prostředky neměli žádné účelné nebo efektivní využití,“ namítl.
Dvojnásobek rozpočtu je mimo diskuzi
Ministr obrany Martin Stropnický podotkl, že kdyby výdaje na armádu vzrostly skokově na dvě procenta HDP, tak by to znamenalo zdvojnásobení současného rozpočtu. „To je samozřejmě něco, co je úplně mimo diskusi,“ řekl. Je ale pro to, aby parlamentní strany před podzimním summitem NATO hledaly shodu a deklarovaly i písemně, že obranná politika je něco nadčasového a že je zde i připravenost na postupné navyšování prostředků na obranu.
Výdaje na obranu klesly podle Sobotky od roku 2005 o 23 procent, což považuje za dramatický propad. „Je evidentní, že takovýmto způsobem dále pokračovat nemůžeme, pokud máme mít vůbec do budoucna jako Česká republika armádu, která má nějaký praktický smysl z hlediska zajištění obranyschopnosti země,“ poznamenal premiér.
Další pokles
I pro rok 2015 počítá návrh státního rozpočtu se snížením výdajů na armádu o půl miliardy korun, z 41,8 miliardy na 41,3 miliardy Kč. Sobotka by ale byl rád, aby se pokles podařilo zastavit už v příštím roce.
„Je tady evidentně velký vnitřní dluh, je tady velká zanedbanost v celé řadě oblastí,“ řekl premiér. Výdaje na obranu by měly začít stoupat až to umožní rozpočtová situace.
Úspory by prý mohla přinést i případná spolupráce se Slovenskem při ochraně vzdušného prostoru, o níž se v současnosti vedou jednání. Otázka personální, technické a finanční stabilizace armády je jednou z priorit nové koaliční vlády, dodal premiér.
Kritika od Američanů i Rasmussena
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nedávno sklidil kritiku od svého amerického protějšku Chucka Hagela, neboť ČR vydává na obranu jen jedno procento HDP, přitom se členstvím v NATO zavázala k dvouprocentnímu příspěvku. Američané chtějí, aby se evropské země mnohem aktivněji zapojovaly do společné alianční obrany.
V dubnu žádal po české vládě zvýšení armádní výdajů také šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, který to samé chce i od dalších členských států obranné aliance.
„Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak postupně zvýšit tyto investiční výdaje,“ uvedl tehdy Rasmussen po jednání se Sobotkou. „Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat,“ apeloval dánský politik na českou vládu.
