Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 6,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek 61,8 miliardy korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU. Loňský rozpočet byl schválen se schodkem 60 miliard korun. Státní dluh naopak loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun.
Příjem peněz z EU loni klesl meziročně o 81,9 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet loni ve schodku 1,3 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 13,6 miliardy korun.
Proti plánu se na lepším loňském výsledku podle ministerstvo financí podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení. K tomu pomohl efektivnější výběr daní a pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru, uvedl úřad.
Celkové příjmy rozpočtu loni meziročně klesly o osm miliard korun na 1,274 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 60 miliard korun na 1,28 bilionu korun. Celkové daňové příjmy včetně sociálního zabezpečení stouply meziročně o 82,4 miliardy na 1,154 bilionu korun. Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení se zvýšily o 44,7 miliardy na 687,8 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba osm procent na 266 miliard korun. Celkový pozitivní dopad elektronické evidence tržeb na inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů MF odhaduje na 5,2 miliardy korun.
Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo podle MF loni také kontrolní hlášení, a to zhruba 7,2 miliardy korun navíc ve srovnání s rokem 2016. "Ve druhém roce účinnosti tak pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH byl již téměř 20 miliard korun", uvedl úřad.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 154,7 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 115,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 3,6 procenta.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 530 miliard korun, což je meziroční růst o zhruba 17 miliard korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 15,4 miliardy korun.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni klesly o 2,6 miliardy na 81,6 miliardy korun. Meziroční pokles ovlivnil podle ministerstva financí fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco loni byly financovány společné programy EU a České republiky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020.
Státní dluh stoupl
Státní dluh loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 153 000 korun.
Ministerstvo financí uvedlo, že zhruba 15 procent dluhu, tedy 247,6 miliardy korun, je s nulovým nebo záporným výnosem. V průběhu roku ministerstvo totiž využívalo příznivých podmínek na trhu a prodávalo krátkodobě státní dluhopisy někdy i za záporný úrok. Investoři tak v podstatě platili státu za to, že mu půjčují peníze.
Čisté výdaje na správu státního dluhu loni podle ministerstva klesly na 39,8 miliardy korun z předloňských 40,7 miliardy korun.
