Babiš je v dozorčí radě německé chemičky. Do majetkového oznámení za loňský rok napsal, že za tuto funkci dostal odměnu zhruba 4200 eur (asi 114 tisíc korun). „Výbor se rozhodl přijmout usnesení, kterým požádám Parlamentní institut o studii, která nám vysvětlí, jak se v takových případech postupuje, zda to je tedy střet zájmů, nebo není střet zájmů,“ uvedla Němcová.
Návrh prosadil ve výboru Martin Plíšek z TOP 09. „Zákon hovoří jasně v tom smyslu, že členové vlády nesmí být členy řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby,“ řekl novinářům Plíšek. Zákon podle něho nerozlišuje firmy se sídlem v Česku nebo v zahraničí.
Babiš soudí, že zákon neporušuje. „Máme právní analýzu, která potvrzuje, že mohu tuto funkci zastávat a není to v rozporu s německými ani s českými zákony. Mimochodem, zasedání se nezúčastňuji, protože nemám čas,“ citovaly Babiše nedávno Hospodářské noviny. Ministr také uvedl, že předsedou dozorčí rady chemičky je dlouhá léta a po vstupu do politiky hodlal odejít. „Banky, které financují SKW, si ale přály, stejně jako management společnosti, abych ve funkci zůstal,“ dodal Babiš.
„Názory právníků se samozřejmě mohou lišit. Vnímám, že střet zájmů je sice bitevní politické pole, ale možná daleko účinnější by bylo, kdybychom tuto věc řešili na základě veřejných zakázek,“ podotkl místopředseda výboru Jiří Dolejš (KSČM). Sněmovna bude patrně už v září rozhodovat v souvislosti s novelou o střetu zájmů o návrhu, podle níž by se o veřejné zakázky nesměly hlásit firmy, v nichž mají členové vlády určitý podíl. K Babišově záležitosti se výbor vrátí, až parlamentní legislativci stanovisko zpracují.
Do Sněmovny podalo majetkové oznámení za loňský rok 278 funkcionářů. Povinnost splnili všichni. Vedle poslanců jde například o členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) nebo členy Nejvyššího kontrolního úřadu. Němcová uvedla, že 277 oznámení bylo po formální stránce v pořádku, určité nedostatky zatím neodstranil předseda RRTV Ivan Krejčí. Podle Němcové jde o banality.
Členové výboru prověřují přiznání jen po formální stránce. Nezkoumají, zda je funkcionáři sepsali pravdivě.
