Rezort dopravy oprašuje nápad vypracovat zvláštní zákon, který by zrychlil stavbu důležitých dopravních staveb, hlavně vysokorychlostních tratí a dálnic. Norma je ve stadiu debat na ministerských poradách, ale měla by vycházet z několika základních principů. U důležitých staveb by měla zdlouhavé přípravné procesy nahradit vůle parlamentu.
Pokud by tedy poslanci označili například rychlotrať Praha–Brno za veřejný zájem, nebylo by nutné stavbu vnucovat do zásad územního rozvoje regionů. Změna zásad totiž bývá jednou z největších brzd výstavby a slouží i jako hřiště pro politické tahanice. Na celou trasu by se také uplatnila jediná kompletní dokumentace vlivu stavby na životní prostředí.
Dalším základním stavebním kamenem zákona má být nemožnost odvolání proti vyvlastnění pozemků. Dnes nelze začít stavět, dokud se nevypořádá poslední metr čtvereční. Nově by dělníci mohli začít kopat i přes odpor vlastníka, který by se mohl soudit jen o cenu. Věc má ale háček, vyžádala by si zásah do ústavy.
Ministerstvo dopravy proto problém projednává s ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství
„Ministerstvo dopravy proto problém projednává s ministerstvy průmyslu a obchodu a zemědělství, která také mají se zdlouhavou přípravou infrastrukturních staveb problémy,“ uvedl Ťok. Podle něj s návrhem zásadní problém neměla při předběžném jednání ani parlamentní opozice.
Ministr se mimo jiné nechal inspirovat při návštěvě Velké Británie, kde zjistil nelichotivou statistiku. Zatímco na ostrovech v případě rychlotratě uplyne od rozhodnutí vlády po první kopnutí zhruba osm let, v tuzemsku se to odhaduje nejméně na patnáct, spíše ale na dvacet až třicet let. Situaci měl vyřešit už dříve zákon o liniových stavbách. Jeho návrh ale odborníci včetně ústavních soudců rozcupovali.
