Dobrovolní dárci a přispěvatelé se ve veřejné sbírce mohou od začátku listopadu skládat na obnovu dřevěného kostela sv. Michaela, který koncem října z velké části vyhořel. Za měsíc se takto podařilo vybrat více jak jeden milion korun, za což jim hlavní město jako majitel objektu děkuje. Přispívat mohou lidé i nadále na transparentní účet 500089822/0800. Pražský magistrát mezitím pokračuje v přípravných pracích na jeho obnovu.
Pražský magistrát poděkoval všem dobrovolným dárcům, kteří přispěli na obnovu vyhořelého kostela sv. Michaela v Praze 5. V pondělí 30. listopadu byla v odpoledních hodinách překročena hranice milionu korun, peníze budou následně využity na opravu kostela. Na transparentní účet 500089822/0800 je možné přispívat až do 4. listopadu příštího roku. Do sbírky se přitom zapojují drobní dárci, ale i lidé, kteří přispívají desítky tisíc korun, a to i přes dopady koronavirové krize na každého obyvatele.
Hlavní město začalo s koordinací obnovy kostela ihned po požáru na konci října, pomoc ihned nabídlo Národní muzeum, Národní památkový ústav (NPÚ) i Ministerstvo kultury ČR. Aktuálně se na kostele uskutečňuje takzvaná pasportizace celého objektu, pořizují se snímky toho, co z kostela zbylo a bude se také dělat 3D scanning stávajícího stavu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, který jej pro město připraví bezplatně. Poté nastane další fáze, ve které by měla vzniknout ochranná konstrukce, jejímž smyslem bude konzervovat zbylé části kostela, aby vlivem počasí nedošlo k další degradaci.
V nejbližších týdnech se také uskuteční koordinační schůzka zástupců hlavního města s duchovním kostela, na které se bude řešit spolupráce či pomoc s pasportizací a obnovou interiéru. V současnosti se nicméně nedá odhadnout, kolik bude celkově rekonstrukce stát.
Chrám sv. archanděla Michaela, nebo také karpatský kostelík sv. Michala, byl celodřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století, přenesený v roce 1929 z Podkarpatské Rusi do pražské zahrady Kinských pod Petřínem. Kostel byl postaven v takzvaném bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Byl asi 14 metrů dlouhý a 8 metrů široký, věž sahala do výšky asi 17 metrů. Roubené části kostela pokrývala šindelová střecha. Jednalo se o dar Rusínů svému tehdejšímu hlavnímu městu, Praze, jako jejich typické lidové stavby. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství ČR a osvěty Československé republiky. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.
