V roce 2011 byl průměrný hrubý plat učitele základní školy 26 851 korun a střední školy 28 047 korun. Kantoři si tak v průměru vydělali o deset až 15 procent více, než je celonárodní průměr. „70 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců pobírá vyšší plat než průměrný učitel,“ upozornili ale autoři studie.
Například v roce 2011 byl průměrný plat vysokoškoláka v Praze 31 109 korun, zatímco průměrný plat pražského učitele byl 25 762 korun. V platovém postavení učitelů vůči ostatním vysokoškolákům je na tom ze zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) hůř než ČR jen Island, Maďarsko a Slovensko.
„ČR se může buď vydat cestou stagnace nebo dokonce redukce výdajů na školství na úkor budoucí vzdělanosti a dlouhodobého ekonomického růstu. Alternativou je postupné zvyšování učitelských platů na úkor jiných výdajů ve školství či v jiných sektorech,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jan Straka. Rezervy je prý možné hledat třeba v příliš vysokém počtu učitelů, v jejich nedostatečném pracovním vytížení nebo ve vysokých nákladech na nenaplněné školy.
Vládní návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením peněz pro školství o jedno procento na celkových 139,6 miliardy. Zřejmě i kvůli nízkým učitelským platům se do školství nehrnou talentovaní studenti. „Podíl českých žáků, kteří se v budoucnu chtějí stát pedagogem, je v rámci zemí OECD velmi nízký; řádově pod dvě procenta populace patnáctiletých, zatímco průměr OECD je více než třikrát vyšší, 7,1 procenta,“ upozornili výzkumníci. Navíc na střední škole postupně klesá zájem o studium pedagogiky mezi vynikajícími studenty a vzrůstá zájem mezi žáky s horšími známkami.
Dřívější studie IDEA přitom ukázala, že výrazný pokles vzdělanosti českých patnáctiletých žáků za posledních deset let odpovídá v dlouhodobém horizontu 80 let ztrátě až 169 miliard HDP ročně. Naopak zlepšení výsledků českých žáků na úroveň Finska, země s nejlepšími mezinárodními výsledky, by přineslo zvýšení HDP odpovídající 335 miliardám korun ročně.
