Už žádné škrty v armádě, slíbil Sobotka

Čeští vojáci v afghánské provincii Lógar

Čeští vojáci v afghánské provincii Lógar Zdroj: ctk/ap

Česká armáda nemá dostatek peněz na nutné dovybavení a už nyní neplní všechny závazky vůči spojencům, řekl dnes při zahájení Dne pozemního vojska Bahna 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda proto podle něj zastaví pokles výdajů na obranu.

Na příští rok by měla v rozpočtu dostat 43,5 miliardy korun, což odpovídá plánovaným potřebám ministerstva obrany, řekl Sobotka. Náčelník generálního štábu armády Petr Pavel řekl, že jen na udržení základních schopností a povinností by bylo třeba alespoň 50 miliard korun ročně.

„Je to mírné nominální navýšení, na druhou stranu není to částka, která by umožnila rozvoj armády,“ řekl Pavel. Slibovaných 43,5 miliardy korun je podle něj zastavením propadu. Původně pro rok 2015 počítal návrh státního rozpočtu se snížením výdajů na armádu o půl miliardy korun, z 41,8 miliardy na 41,3 miliardy korun. Pavel věří, že v dalších letech bude navyšování rozpočtu pro armádu pokračovat tak, aby byla schopna plnit svoje závazky a úkoly, které od vlády má. „V současné době nejsme ty závazky a úkoly schopni plnit na sto procent, dokonce ani ne na 70, dokonce ani ne na 60,“ řekl Pavel.

Pavel: Armádě něco chybí v každém segmentu

Armádě podle něj chybí finance v každém segmentu. Personálně je na 75 procentech toho, co bych měla a potřebovala mít, chybí peníze na zásoby munice, výstroj, náhradní díly, údržbu nemovitostí a zejména na obměňování techniky, aby čeští vojáci mohli držet krok s aliančními spojenci. „Abychom se nestali armádou, která se bude více podobat muzeu než použitelné armádě současnosti,“ uvedl Pavel.

Prostou udržitelnost, tedy stav, ve kterém se nic nezlepšuje a nemodernizuje, jen se udržuje schopnost plnit všechny úkoly, spočítali vojáci na 50 miliard ročně. Účast na cvičeních a operacích spojenců a nutná modernizace by byla dražší.

Sobotka uvedl, že v minulých letech se výdaje na obrany snížily o 23 procenta, je proto podle něj nutné výdaje postupně podle možností rozpočtu navyšovat. „Je zřejmé, že neplníme všechny závazky, které máme vůči našim spojencům,“ připustil. ČR podle něj nemá například momentálně peníze na dovybavení municí tak, aby to odpovídalo normám NATO při případném nasazení jednotek české armády.

Výměna helikoptér
Armáda chce vyměnit bitevní helikoptéry Mi-24. Už v příštím roce na ně ministerstvo obrany počítá s částkou 400 milionů korun. Pořízení dvanácti strojů vyjde na miliardy. Jak doplnil ministr obrany Martin Stropnický pro Český rozhlas, nákup nových helikoptér se musí vyřešit do dvou až tří let. Armáda se chce zbavit těch starších ruských strojů, kde můžou být problémy s dodávkami náhradních dílů, podotkl Stropnický.

Nutnost zvýšení financování armády zdůraznil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Podle náčelníka generálního štábu Pavla jsou projevy premiéra a ministra znakem toho, že „obranu této země po letech začínáme brát znovu vážně, že nechceme být přívěškem našim aliančním partnerům, ale že chceme být rovnocenným přispěvatelem“.

Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.