Experti na základě zadání vnitra zpracovali zhruba padesátistránkový materiál zejména s ohledem na hrozby, jaké tuzemské neonacistické hnutí představuje pro integraci cizinců v Česku. V materiálu popisují historii, vývoj i současnost neonacistické scény, možná budoucí rizika, nové směry uvnitř hnutí, jeho ideologická východiska i symboliku. Doporučují také, jak neonacismu čelit preventivně. Například působení na mladé lidi ve školách je podle nich dosud „nepříliš propracované“. V represi je podle odborníků nutné důkladněji převádět informace z dění mezi neonacisty do formy důkazů použitelných v trestním řízení.
Podle Bezecného je důležité, aby společnost projevy neonacistického hnutí neakceptovala. Poukázal také na to, že extremisté historicky získávají v době zhoršení ekonomické situace. „Nejsme ale v situaci velké hospodářské krize,“ poznamenal Bezecný.
Autoři studie mimo jiné uvádějí, že od počátku 90. let prodělalo hnutí vývoj, kdy převážná část neonacistické „elity“ opustila skinheadskou image. Jádro dnes podle nich představují svobodní nacionalisté a autonomní nacionalisté. Od takzvaného nového stylu neonacistické scény odborníci v dalších letech kromě rostoucího počtu individuálních a obtížně odhalitelných útoků na Romy čekají mimo jiné i to, že se část z nich legálně vyzbrojí střelnými zbraněmi.
Neonacisté se budou podle autorů studie vymezovat nejen vůči Romům, ale i na tématu imigrace a hospodářské krize v Evropě.
Čtěte více:
Neonacisté z Krušnohoří vypadli na Německo jako kostlivec za skříně
Německo chystá databázi neonacistů, aby se neopakoval „hnědý teror“
Politické ukotvení neonacistů je dáno především skrytými organizacemi, v současnosti jde hlavně o Národní/Svobodný odpor a Svobodnou mládež. Část neonacistů podporuje i Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež a je s nimi v lokálních buňkách i personálně propojena. Někteří další se prý snaží hlavně na komunální úrovni infiltrovat etablované demokratické strany a správní orgány a působit v nich zatím skrytě ve prospěch svého ideového směru. Tato jejich snaha ale dosud neměla výraznější dopad, uvedli experti.
Pokud jde o násilné masové akce, neonacisté je mohou sami iniciovat nebo spontánních nepokojů využívat ke svým účelům, což je podle autorů materiálu případ loňských nepokojů na Šluknovsku. „Neonacisté se prezentují jako ochránci 'práva a pořádku', a v souvislosti s problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů, anebo jejich rodinných příslušníků,“ píšou autoři studie.
Kromě odhadem 4000 militantních neonacistů, počítaje v to i členy zpolitizovaných chuligánských gangů, virtuálních komunit a mládežnických part, a několikasetčlenného tvrdého jádra, tvořeného „přesvědčenými a systematicky aktivními“ lidmi, zmiňuje zpráva i ideové lídry hnutí. Těch je údajně asi 10 až 15.
Podíl žen v neonacistickém hnutí odhadují odborníci na 15 až 20 procent. Asi čtvrtině neonacistů je od 13 do 18 let, mezi nimi jsou i takzvaní „facebookoví bojovníci“, kteří jsou militantní především na této sociální síti. Hlavní část hnutí - asi 40 procent - tvoří lidé mezi 19 a 25 lety, asi 30 procent aktivistů je ve věku 26 až 35 let, kolem pěti procent je starších. Zhruba deset procent lidí v českém neonacistickém hnutí má podle autorů studie vysokou školu, případně ji studuje.
Koncem uplynulé dekády prý charakterizovala neonacistické hnutí pasivita, a to i jako důsledek policejních akcí. „Opětovné aktivizaci scény v současné době výrazně pomáhá romská problematika v kontextu situace na Šluknovsku a v dalších sociálně odloučených lokalitách, které dávají neonacistickému hnutí nový impulz k činnosti,“ uvádějí autoři.
