Ve sněmovně se nehrálo jen o DPH. Šlo také o revoluci v dávkách na bydlení | E15.cz

Ve sněmovně se nehrálo jen o DPH. Šlo také o revoluci v dávkách na bydlení

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: 7 Tomas Kubelka

Petra Dlouhá, Peníze.cz

Válka o DPH, vzpoura v ODS, vláda v ohrožení… Nečas zvyšuje sázky: když zákon neprojde, končí. To jsme slyšeli ze všech stran. Málokdo však registroval, že se ve sněmovně hrálo také o zásadní změnu dávek na bydlení – zlatou žílu majitelů ubytoven pro chudé.

V třaskavém vládním balíčku, který nakonec opravdu vybouchnul, bylo leccos. Zásluhou Tluchořova odbojového křídla, které si náhle (poté, co návrh zákona schválila vláda a prošel třemi čteními ve sněmovně) vzpomnělo, že se jim principiálně příčí a je zradou na voličích, se pozornost strhla výhradně na zvyšování DPH.

Tluchořovci nechť si svých pár chvil vzbouřenecké slávy užívají. My radši upozorníme na další důležitou – i když upozaďovanou – část vládního balíčku, která se řady českých rodin může dotknout víc než zvýšení DPH. Pokud nakonec „zákon o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů“ projde, zásadně se překopou také dávky na bydlení. Přečtěte si, jaké by to mohlo mít dopady.

Obě současné dávky na bydlení se zruší

Zákon chce mimo jiné zrušit obě současné dávky na bydlení – příspěvek na bydlení, který se dnes vyplácí v rámci sociální podpory, i doplatek na bydlení, který se přiznává na základě zákona o hmotné nouzi. Nahradit je má jednotný příspěvek na náklady na bydlení, který by se dle záměrů vlády mohl začít vyplácet už od dubna 2013.

Nejprve si ale vyložme současný stav. Výše doplatku na bydlení je dnes stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (především nájmu a energií) zůstalo rodině dost peněz na živobytí.

Podstatně zajímavější a kontroverznější dávkou je příspěvek na bydlení.

Systém je nastavený tak, že když výdaje za bydlení přesáhují třetinu příjmu rodiny, doplatí je za ni stát. Dávky sice mají zákonem stanovený strop, který vychází z počtu členů domácnosti a velikosti města, ale vzhledem k růstu cen nájmů a energií dosahují často nečekaných výšek.

Jedním z výsledků je, že se v Česku rozvinul lukrativní byznys s ubytovnami pro chudé. Prozíraví podnikatelé skupují i ty nejhorší městské nemovitosti a nabízejí v nich bydlení sociálně slabým. Ovšem žádný altruismus v tom nehledejte. Právě sociálně slabí jsou totiž díky státní velkorysosti nájemníky k pohledání. Na výši nájmu jim nesejde – jsou ochotni akceptovat jakoukoli sumu, protože nejde z jejich kapsy. A v tíživé situaci, která se nám naposledy připomněla v souvislosti s ostravskými Romy v Přednádraží – berou jakékoli podmínky, včetně nejhorších ubytoven a zdevastovaných krcálků bez koupelen. Není výjimkou, že za jeden pokoj v podobné kvalitě platí třeba dvanáct tisíc měsíčně. Dalším logickým dopadem je pak jejich koncentrace ve vybydlených ghettech – ze kterých už vlak zpět do normálního života většinou nejede.

Jak to má vypadat od příštího roku

Nová jednotná dávka v podobě příspěvku na náklady na bydlení by se měla podle záměrů vlády vyplácet rodinám nebo osobám, jejichž náklady na bydlení přesahují polovinu jejich příjmu. Podobně jako u dnešního příspěvku na bydlení jim pak zbytek peněz doplatí stát. Oproti současnému třicetiprocentnímu (v Praze pětatřicetiprocentnímu) koeficientu, který představuje hranici nároku na dávku, se tedy dost přitvrdí.

Výrazným úskalím nové dávky navíc je, že na rozdíl od dnešního příspěvku na bydlení má patřit do systému dávek v hmotné nouzi, nikoli do oblasti sociální podpory. Při posuzování nároku na dávku se tedy nebude zohledňovat jen žadatelův příjem, ale také jeho majetkové poměry: čili jestli vlastníte chatu, auto, máte našetřeno na účtu…

O něco výhodněji jsou ale v oblasti dávek v hmotné nouzi započítávány příjmy – zvýhodňují se ty z výdělečné činnosti. Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou započítávány ze sedmdesáti procent, dávky nemocenského pojištění (a obdobné náhrady mzdy) i podpora v nezaměstnanosti z osmdesáti procent. V oblasti sociální podpory se všechny uvedené příjmy započítávají v plné výši.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změn slibuje, že státní kase ročně ušetří 1,4 miliardy. Zdůrazňuje však, že především na administrativních nákladech – lidé, kteří jsou na dávkách závislí, prý zůstanou bezpečně zaopatřeni.

Ombudsman zásadně proti

Jiného názoru je ovšem veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. „Změny mohou dostat tisíce seniorů a rodin s malými dětmi pod hranici existenčního minima. V době hospodářské krize tyto změny navíc nedopadnou jen na sociálně nejslabší a nejohroženější skupiny obyvatel, ale mohou zhoršit i sociální situaci střední třídy,“ nešetří kritikou. Polovina současných příjemců dávek by podle něj už na podporu nedosáhla. „A ti, kdo by nárok získali, by pobírali dávku mnohem nižší,“ dodává. Nelíbí se mu, že stát nemá žádný záchranný systém ani plán, co s lidmi, kteří o bydlení přijdou.

Jak nám to ombudsman spočítal

„Za příklad dopadu změny by mohl sloužit senior s běžným důchodem ve výši 8500 Kč, žijící v nájemním bytě 1+1 o výměře 30 m2 v Praze 2. Jeho nájem činí 8000 Kč a služby spojené s užíváním bytu 2000 Kč, dohromady tedy za bydlení platí 10 000 Kč. V současné době má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 4093 Kč, zbytek doplácí ze svého. Po úhradě nákladů na bydlení mu na živobytí zůstává 2593 Kč, což je méně než částka životního minima (3410 Kč). Podle navrhované změny zákona by však měl nárok na příspěvek na bydlení pouze ve výši 2818 Kč. Po úhradě nákladů na bydlení tedy mu na veškeré další živobytí zůstane 1318 Kč, což je méně než existenční minimum, a je zřejmé, že tato částka nemůže zajistit lidsky důstojné žití,“ vypočítává ombudsman Varvařovský.

Člověk v tísni: Šetřit se má jinde

Také zástupci organizace Člověk v tísni, která dlouhodobě upozorňuje na nebezpečné důsledky bujícího byznysu s ubytovnami pro sociálně slabé, hodnotí vládní návrh nekompromisně. „Přivede mnoho lidí, včetně seniorů či matek samoživitelek, na hranici bezdomovectví. Jde o další příklad šetření tam, kde se šetřit nemá. Jen pro představu: za uspořené peníze bychom postavili sotva deset kilometrů dálnice. Takže rozpočtu to nepomůže, ale dopad pro některé lidi a rodiny bude zcela katastrofální. Zvlášť ve chvíli, kdy zde neexistuje žádný systém sociálního bydlení. Lidé budou mít v podstatě pouze dvě možnosti: buď máš na nájem, nebo jdi na ulici,“ říká mediální koordinátor programů sociální integrace Martin Kovalčík. Byznys s ubytovnami pro chudé podle něj vládní opatření postihne, ovšem problém zdaleka vyřešen nebude. „V konečném důsledku to opět nejvíce pocítí obyvatelé ubytoven. V reálu vznikne mnoho sporů, které skončí u soudu, případně exekucí,“ dodává.

Jednotné ne říkají i jindy znesvářené organizace

Ke vzácné názorové shodě dospěly také jindy znesvářené organizace: Sdružení nájemníků ČR i Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí (OSMD). Podobně jako ombudsmanovi jim vadí, že k vládnímu návrhu neproběhlo řádné připomínkové řízení a že je opatření schvalováno v rámci velkého a značně různorodého legislativního balíku. „Stát rozhodně neušetří 1,4 miliardy, jak avizuje ministr Drábek. Ušetří zanedbatelnou část mandatorních výdajů, ale podstatně větší náklady ponesou obce a města. Počet lidí pod hranicí chudoby může vzrůst z dnešních deseti procent až na dvojnásobek,“ uvedl předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba.

Stejně vládní návrh hodnotí předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. „Není úplně časté, aby byly naše názory byly naprosto totožné jako postoje Sdružení nájemníků, ale v tomto případě je to tak. Proto společně navrhujeme kompromisní řešení – vyplácet příspěvek, pokud výdaje za bydlení překročí třicet pět procent příjmu,“ doplnil Šimeček.

Shodný postoj obou organizací ale ve skutečnosti tak překvapivý není. Pokud bude zákon přijat, pocítí obě strany totéž, jen z jiného směru: jedněm bude chybět na nájem, druzí nebudou mít co vybírat.

Změna je potřebná, ale je tahle ta pravá?

Současná konstrukce příspěvku na bydlení a byznys s ubytovnami pro chudé nevedou jen ke ždímání státního rozpočtu, ale také k posilování sociálních nepokojů, které mohou kdykoli vybuchnout – jako loni ve Šluknově. Jenže celý problém je třeba řešit komplexně. Začít by se podle odborníků mělo přijetím zákona o sociálním bydlení – které by chudým nabídlo jakési bydlení na zkoušku, přechod mezi ubytovnou a klasickým nájmem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí žene kupředu výhradně snaha ušetřit. Jednoduchý škrt a zpřísnění nároků na dávky bez dalších opatření ale nejspíš bude jen dalším olejem přilívaným do ohně.

Autor: Petra Dlouhá, Peníze.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.