Do vinohradského divadla po působení u ochotníků a pak v kladenském divadle, kam byl přijat jako herec a inspicient. Od roku 1946 byl členem Studia Národního divadla, kde sledoval při práci výkvět českého herectva.
Na Vinohradech seděl od roku 1959 přes čtyři desetiletí ve stejné šatně na jednom místě. Na jevišti vytvořil přes 120 rolí klasického i současného repertoáru světových dramatiků i českých autorů, například v inscenacích Hon na čarodějnice, Julius Caesar, Král Krysa, Maryša nebo Tartuffe.
Jeho filmografie čítá kolem 40 titulů ve filmech psychologických, kriminálních i historických. Hrával vysokoškolsky vzdělané muže, historické osobnosti i důstojníky, kupříkladu v titulech Andělská tvář, Svatby pana Voka, Můj brácha má prima bráchu či F. L. Věk.
Od roku 1946 spolupracoval s rozhlasem a později také s televizí. Jeho typický zvučný hlas a precizní dikce našly uplatnění především v recitačním umění a dabingu, za který získal v roce 1996 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.
