Většina rozsudků bude na internetu. Firmy i jednotlivci se lépe připraví na spory
Chronické nemoci českého soudnictví v podobě chabé předvídatelnosti a mnohdy protichůdných rozsudků projdou po letech odkladů léčebnou kúrou. Sjednotit verdikty má zveřejňování drtivé většiny z nich na internetu. Nové opatření ministerstva spravedlnosti začne fungovat v polovině roku.
Než například podnikatel podá žalobu na stát kvůli škodám, které mu způsobily covidové zákazy, bude moci detailně prostudovat argumenty toho či onoho soudce. To mu umožní lépe se připravit, a znásobit tak šance, že při vyhraje – nebo alespoň s vyšší pravděpodobností odhadnout, jak dopadne.
„Zveřejňování rozsudků obecně přispívá ke zvýšení jednotnosti rozhodovací praxe soudů, transparentnosti a předvídatelnosti soudního rozhodování,“ řekl Michal Pleskot z kabinetu šéfa rezortu spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Také odborníci potvrzují, že automatické zpřístupňování judikátů pomůže zlepšit právní povědomí mezi laickou veřejností. „Kompletní publicita textů soudních rozhodnutí slouží k veřejné kontrole soudnictví. Moderní stát musí dostupnost zajistit v oficiální elektronické podobě,“ uvedl právník Lukáš Králík.
Rozšíří se tak dlouholetá snaha Nejvyššího soudu, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodování. Soud zveřejňuje své nálezy už od roku 2000. Tím poskytuje nižším soudům konkrétní návody, jak by měly při výkladu práva postupovat.
I když se k Nejvyššímu soudu přidaly některé další soudní instance, udělaly to dobrovolně, aniž by jim to ukládaly paragrafy. Převážná většina rozsudků proto nebyla a nadále není dostupná. Z údajů ministerstva spravedlnosti plyne, že aktuálně lze na webových stránkách justice.cz nahlédnout do 170 tisíc rozhodnutí.
Výrazná změna má nastat začátkem července, kdy databáze začne nabízet osmnáct tisíc verdiktů měsíčně. Rozsah zveřejňování, jejž stanovila novela zákona o soudech a soudcích, musí ještě upravit prováděcí vyhláška.
„Předpokládáme, že navzdory rozšíření rozsahu zveřejňování o další kategorie pravomocných rozhodnutí nebudou od poloviny roku dostupná žádná rozhodnutí vrchních soudů. Prozatím tak budou zveřejňována vybraná rozhodnutí okresních a krajských soudů,“ dodal Pleskot.
Podotkl, že verdikty dvou vrchních soudů sídlících v Praze a v Olomouci by měly zpřístupnit až další fáze. Termín však Blažkův úřad nezná. Určitou odpověď by mohla dát chystaná vyhláška, kterou čeká připomínkové řízení.
Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk nedávno varoval, že zveřejňování judikátů má i stinné stránky. „Kromě toho, že vše má být dostupné, musíme veřejnosti umožnit, aby se v tom vyznala. Potřebujeme kvalitní vyhledávač,“ míní.
Ministerstvo je nicméně přesvědčeno, že jeho informační systém pracuje dobře. „Byl navržen tak, aby umožňoval široké možnosti vyhledávání a filtrování zveřejněných rozhodnutí podle nejrůznějších parametrů, například podle soudu, jména soudce, data, typu řízení a agendy rozhodnutí, klíčového slova nebo ustanovení relevantního právního předpisu,“ popsal Pleskot.
Počítačový program musí zároveň zajišťovat ochranu osobních údajů podléhajících takzvané pseudonymizaci (proces skrytí identity, jehož účelem je mít možnost sbírat další údaje týkající se stejného jednotlivce, aniž by bylo nutné znát jeho totožnost – pozn. red.). Je to zpracování dat bezpečnou formou podle zásad GDPR.
Soudy používají zvláště vyvinutý nástroj pro pseudonymizaci, který identifikační údaje zobecňuje, což podle Pleskota vyhledávání rozsudků zjednodušuje a zrychluje.
Délka civilních řízení se zkracuje (medián počtu dní v daném roce)
2010 216
2011 224
2012 272
2013 310
2014 268
2015 236
2016 197
2017 181
2018 176
2019 170
2020 172
pozn.: údaje za rok 2021 zatím nejsou zpracovány
Pramen Justice.cz
