Expartner přestal platit hypotéku? Ústní dohoda se nepočítá, banka může chtít peníze po vás

Rozchod nebo rozvod bývá emočně náročný sám o sobě. Situace se ale může výrazně zkomplikovat ve chvíli, kdy jeden z bývalých partnerů přestane splácet společnou hypotéku. Mnoho lidí přitom chybně předpokládá, že když se odstěhují z bytu nebo se mezi sebou „ústně dohodnou“, banka jejich rozhodnutí automaticky respektuje. Jenže z pohledu banky platí jediné: dokud jsou oba uvedeni v úvěrové smlouvě, oba nesou plnou odpovědnost za celý dluh.

Právě neřešené hypotéky po rozchodu patří podle bank mezi časté a rizikové situace. „Nejhorší je, když se dva dotyční nedovedou dohodnout mezi sebou. Nakonec na to doplatí oba,“ shrnuje ředitel hypotečních úvěrů v Raiffeisenbank Milan Voldřich.

Banku vaše zlomené srdce nezajímá. Proč ústní dohoda neplatí

Většina společných hypoték funguje na principu takzvaného solidárního dlužnictví. To znamená, že oba partneři odpovídají za celý dluh společně a nerozdílně. Banka tak může požadovat zaplacení celé splátky po kterémkoli z nich, bez ohledu na to, kdo v nemovitosti bydlí nebo kdo rozchod zavinil. „Pokud jsou oba partneři dlužníci, jsou zavázáni do plné výše dluhu společně a nerozdílně, tzn. splácení musí zajistit kterýkoliv z partnerů,“ potvrzuje specialistka externí komunikace Komerční banky Zuzana Čepelková.

Stejně situaci popisuje i Raiffeisenbank. „Pokud jsou oba partneři dlužníci, pak vystupují obvykle jako solidární dlužníci, jinými slovy, oba jsou zodpovědní za splácení celého dluhu a banka může požadovat úhradu po kterémkoli z nich,“ říká pro E15 Milan Voldřich.

Pokud jeden z partnerů přestane splácet „z trucu“ nebo kvůli konfliktu po rozchodu, dopady pocítí oba. Nesplácená hypotéka vede k negativnímu zápisu do bankovních a nebankovních registrů, zhoršení bonity a problémům při žádosti o další úvěr. V krajním případě může banka úvěr zesplatnit a přikročit k vymáhání nebo exekuci nemovitosti. „Partner si vzal hypotéku dobrovolně, je za její splácení zodpovědný, tudíž nemůže si jen tak usmyslet, že splácet přestane,“ upozorňuje Milan Voldřich z Raiffeisenbank.

Typickou chybou je přesvědčení, že soukromá dohoda mezi partnery automaticky mění vztah vůči bance. „Často se setkáváme se situací, že se partneři mezi sebou dohodnou, že ‚byt si nechá jeden z nich a druhý už hypotéku platit nebude‘, ale tuto dohodu už s námi následně nesdílí. Z pohledu banky se tím ale nic nemění,“ upozorňuje pro E15 mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Typický příklad z praxe: Nesezdaný pár Petr a Jana si pořídil společný dům na hypotéku, oba byli spoludlužníky a spoluvlastníky nemovitosti. Po rozchodu v domě zůstal Petr a partneři se mezi sebou ústně dohodli, že hypotéku bude dál splácet sám. Janu ale nikdy formálně nevyvázali z úvěru. Když Petr po několika měsících přestal splácet, banka evidovala prodlení u obou dlužníků. Jana tak získala negativní záznam v registrech a měla problém dosáhnout na vlastní úvěr na bydlení. Právě podobné situace banky označují za jednu z nejčastějších chyb po rozchodu.

První pomoc: Co udělat hned, když expartner nezaplatí

Zásadní je jednat rychle a nečekat, až vznikne několik měsíců prodlení. Banky se shodují, že klienti by měli situaci začít řešit okamžitě, ideálně ještě před první nezaplacenou splátkou. „Jako první by měl klient co nejdříve kontaktovat banku a otevřeně popsat situaci. Ideálně ještě předtím, než vznikne prodlení se splátkou. Čím dříve se o problému dozvíme, tím více možností řešení obvykle existuje,“ říká Filip Hrubý z České spořitelny.

Možnosti pomoci se liší podle konkrétní situace. Banky mohou nabídnout například úpravu splátkového kalendáře, dočasné snížení splátek, prodloužení splatnosti nebo v některých případech odklad splátek. Česká spořitelna připomíná i možnost využití variability splátek. Zároveň ale upozorňuje, že restrukturalizace či odklad splátek mohou mít dopad do úvěrových registrů.

Podle Air Bank je důležité především pokračovat ve splácení, pokud je to alespoň trochu možné. „Pokud to je v silách druhého z partnerů, pokračovat ve splácení hypotéky – tím se předejde negativnímu záznamu v bankovních registrech,“ říká vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Komerční banka upozorňuje i na praktický problém, který si řada lidí neuvědomuje. „Jakoukoliv změnu úvěru, např. úpravu splátkového plánu, je možné realizovat formou dodatku, který musí uzavřít oba partneři, takže opravdu záleží na ochotě komunikovat,“ uvádí Zuzana Čepelková.

Vedle komunikace s bankou odborníci doporučují řešit i právní stránku věci. Pokud bývalý partner přestal přispívat, je vhodné ho prokazatelně vyzvat k úhradě, nejlépe písemně, doporučeným dopisem nebo alespoň e-mailem s potvrzením doručení. Taková komunikace může být později důležitým důkazem u soudu při vymáhání dluhu.

Banky zároveň upozorňují, že samy majetkové vypořádání mezi partnery neřeší. „Banka může pomoci s nastavením úvěru, ale nemůže sama rozhodnout majetkové vypořádání mezi partnery,“ připomíná Filip Hrubý.

Tři cesty ven z pasti: Převzetí, refinancování, nebo prodej

Pokud rozchod není jen krátkodobou krizí, musí bývalí partneři najít dlouhodobé řešení. Nejčastější variantou bývá převzetí hypotéky jedním z partnerů, refinancování nebo prodej nemovitosti.

1. Vyvázání spoludlužníka

Vyvázání jednoho z partnerů z hypotéky není automatické a banka ho musí schválit. Klíčovým kritériem je schopnost zbývajícího dlužníka úvěr bezpečně splácet. „Ten, komu hypotéka finálně zůstane, musí mít dostatečnou bonitu na to, aby takovou hypotéku převzal a bezpečně splácel. Pokud tento předpoklad není naplněn, banka s vyvázáním zpravidla nesouhlasí,“ vysvětluje pro E15 Marek Richter z Air Bank.

Banky proto znovu posuzují příjmy, výdaje, další závazky i celkovou životní situaci klienta. „Vyvázání spoludlužníka je možné, ale nejde o administrativní formalitu,“ upozorňuje Filip Hrubý z České spořitelny.

Podle Raiffeisenbank navíc nejde jen o interní pravidla banky, ale přímo o zákonnou povinnost. „Banka je povinna zkoumat úvěruschopnost dlužníků nejen při poskytnutí, ale i při zásadních změnách smluvního vztahu, což vyvázání jednoho či více dlužníků bezesporu je. Pokud by banka vyvázání povolila bez toho, aby úvěruschopnost posoudila, porušila by zákon,“ dodává Milan Voldřich.

Komerční banka doplňuje, že klienti obvykle dokládají dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo společného jmění manželů. Pokud má jeden z partnerů zároveň druhého vyplatit z podílu na nemovitosti, často je nutné hypotéku navýšit.

Právě tady řada lidí narazí. Hypotéka, která byla původně nastavená na dva příjmy, může být pro jednoho člověka finančně neudržitelná. „Nestačí spočítat jen splátku hypotéky. Jeden člověk najednou platí také energie, fond oprav nebo služby, pojištění, běžné náklady domácnosti, případně výživné nebo náklady na děti,“ doplňuje Filip Hrubý.

2. Refinancování

Pokud současná banka s vyvázáním nesouhlasí, může pomoci refinancování hypotéky do jiné banky.

Takový scénář potvrzují všechny oslovené banky jako reálný. Typickým příkladem je situace Kláry, která po rozchodu chtěla převzít společný byt i hypotéku. Její původní banka ale vyvázání bývalého partnera odmítla kvůli nedostatečné bonitě. Jiná banka však její příjmy vyhodnotila odlišně a refinancování schválila.

Banky ale upozorňují, že nejde o automatické řešení ani o „obcházení“ pravidel. Nová banka vždy klienta posuzuje jako nového žadatele o hypotéku. „Je pravda, že jednotlivé banky mohou mít mírně odlišný pohled na některé typy příjmů, například příjmy z podnikání, bonusové složky mzdy, příjmy z částečných úvazků nebo další pravidelné příjmy,“ vysvětluje Filip Hrubý z České spořitelny.

Raiffeisenbank podobné situace označuje za poměrně běžné. „To je celkem standardní případ, opět ale musíme obezřetně posoudit úvěruschopnost žadatele o hypotéku,“ říká Milan Voldřich z Raiffeisenbank.

Podle Air Bank je navíc potřeba myslet i na majetkové vypořádání mezi partnery. „Je třeba brát v potaz, že se často nejedná pouze o převzetí hypotéky, ale i o vypořádání. Celý záměr tedy musí vyřešit jak hypotéku, tak vypořádání,“ upozorňuje Marek Richter z Air Bank.

V praxi tedy může refinancování zahrnovat nejen splacení původní společné hypotéky, ale i navýšení úvěru kvůli vyplacení bývalého partnera z jeho podílu na nemovitosti.

3. Prodej nemovitosti

Pokud ani jeden z partnerů hypotéku sám neutáhne nebo se bývalí partneři nedokážou dohodnout, bývá nejpraktičtějším řešením prodej nemovitosti. „Pokud ani jeden z partnerů nemá dostatečnou bonitu, nemůžou se dohodnout nebo jednoduše nechce převzít hypotéku, je možnost nemovitost prodat – prodejem se hypotéka doplatí a rozdíl mezi prodejní cenou a hypotékou si partneři rozdělí,“ říká Marek Richter z Air Bank.

Banky skokově zdražily hypotéky. Tento jednoduchý trik vám ale splátky srazí na minimum

Banky a účty

Nenechte to plavat: Jak z bývalého partnera vymoct zaplacené splátky

Pokud jeden z partnerů splácí hypotéku sám, neznamená to, že druhý automaticky „vyvázl“. Český právní řád umožňuje takzvaný regresní nárok, tedy možnost požadovat po bývalém partnerovi zpětné uhrazení jeho části dluhu.

Typicky jde o situace, kdy jeden z bývalých partnerů několik měsíců nebo let hradí splátky sám, aby nepřišel o bydlení nebo zabránil exekuci. Následně může soudně vymáhat podíl, který měl platit druhý spoludlužník.

V praxi může jít o vysoké částky. Například rozvedená Eva po dobu jednoho roku sama splácela hypotéku ve výši 20 tisíc korun měsíčně, protože její bývalý manžel Tomáš přestal přispívat. Jelikož šlo stále o společný dluh v rámci nevypořádaného společného jmění manželů, mohla následně s pomocí advokáta požadovat náhradu poloviny uhrazených splátek. Soud jí přiznal 120 tisíc korun plus úroky z prodlení a náklady řízení.

Situace bývá odlišná u manželů a nesezdaných párů. Jak ukazuje následující srovnání:

Právníci proto doporučují nenechávat spor dojít až do fáze dlouhodobého prodlení nebo exekuce a co nejdříve situaci konzultovat s advokátem specializovaným na rodinné či občanské právo. Ten může pomoci nejen s nastavením dohody mezi bývalými partnery, ale i s přípravou předžalobní výzvy nebo samotným vymáháním u soudu.

Pro případné soudní řízení je důležité shromažďovat maximum důkazů. Klíčové jsou především výpisy z účtu potvrzující uhrazené splátky, úvěrová smlouva, dohody o vypořádání majetku, komunikace mezi bývalými partnery a také prokazatelné výzvy k úhradě, ideálně doporučené dopisy nebo e-maily s potvrzením doručení. Bez těchto podkladů bývá následné vymáhání výrazně složitější.

Banky upozorňují i na další rizikové scénáře. Komerční banka za velmi nebezpečné považuje situace, kdy hypotéku splácí pouze jeden partner, ale zástavou ručí někdo jiný, například rodiče druhého partnera. „Z psychologického hlediska za ještě více nebezpečnou považujeme situaci, kdy nemovitost do zástavy nabídnou rodiče partnera, který není v dluhu,“ uvádí Zuzana Čepelková.

Air Bank zase připomíná, že samotné financování bývá často jednodušší než mezilidské vztahy. „Procesně často není složité toto vyřešit. Co ale už jednoduché není, je emoční stránka věci,“ říká Marek Richter.

Banky se ale shodují v jednom: největším problémem bývá nekomunikace a odkládání řešení. „Klientům proto vždy doporučujeme řešit situaci včas, nedělat jen ústní dohody, nenechat hypotéku spadnout do prodlení a vždy si spočítat, zda je samostatné splácení opravdu dlouhodobě udržitelné,“ uzavírá Filip Hrubý z České spořitelny.