Miloš Zeman v pondělí přednesl své poslední vánoční poselství ve funkci prezidenta České republiky. Zeman v něm zhodnotil největší úspěchy své politické kariéry, vyjádřil podporu válkou zasažené Ukrajině či vyzval vládu, aby provedla daňové reformy. Deficit státního rozpočtu je podle prezidenta jedním ze zdrojů současné vysoké inflace. Neodpustil si také tradiční kritiku svých politických rivalů a Evropské unie.
Zeman již s předstihem avizoval, že jeho letošní projev bude delší než obvykle, protože se chce rozloučit „složením účtů“. Ve své řeči připomněl události z období, kdy vykonával funkci prezidenta a premiéra, které osobně považuje za nejvýznamnější úspěchy.
„Jako prezident republiky jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy,“ uvedl Zeman. Vzhledem k tomu, že většina českého HDP je tvořena exportem, mělo by být podle prezidenta naším národním zájmem hlavně „podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy se všemi významnými zeměmi světa.“ Zeman zdůraznil, že v úloze hlavy státu podnikl řadu zahraničních cest za doprovodu podnikatelských delegací.
„Kromě toho jsem se snažil, aby si Česká republika zachovala svoji suverenitu a nepodlehla vnějšímu tlaku,“ doplnil. Za hrozbu pro zachování české suverenity Zeman označil probíhající debaty v Evropské unii o tom, zda by k rozhodování o závažných otázkách neměl stačit souhlas prosté většiny zemí a nikoli jednomyslný souhlas každého jednotlivého člena. „Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ prohlásil dosluhující český prezident s tím, že Česko by v takovém případě mohly přehlasovat větší státy.
Zeman se ve svém poselství dál věnoval probíhající válce na Ukrajině. Je přesvědčen, že tlak svobodných zemí dříve či později donutí Rusko, aby se stáhlo z ukrajinského území. Ruská agrese podle Zemana ohrožuje jak českou, tak celosvětovou bezpečnost a proto českou pomoc Ukrajině plně podporuje.
Ruskou invazi na Ukrajinu Zeman považuje za nejvýznamnější událost roku 2022. „Byl jsem vždy stoupencem korektních ekonomických vztahů s Ruskem, hlavně kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin. Ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním,“ poznamenal Zeman.
Končící prezident dále vyzval vládu premiéra Petra Fialy (ODS), aby vyslyšela některé návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu, zejména v daňové oblasti. Jde například o zvýšení daně z příjmů fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšení spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.
Zeman také uvedl, že kvůli „šílenému deficitu“ v listopadu vetoval novelu letošního rozpočtu, která zvyšovala schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna nicméně prezidenta v polovině listopadu přehlasovala.
Energetická krize podle Zemana začala již před ruským útokem na Ukrajinu a přispěl k ní prý i „zelený fanatismus“. Jako příklady zmínil unijní opatření vedoucí ke konci automobilů se spalovacími motory, odstavování jaderných elektráren či pokusy rozšířit systém emisních povolenek.
Nynější zdražování na základě Zemanova mínění způsobilo též zvedání úrokových sazeb Českou národní bankou. „Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů,“ myslí si Zeman. Z toho důvodu prý dosadil do čela centrální banky guvernéra Aleše Michla a další členy, kteří jsou oponenty zvyšování úrokových sazeb.
Na závěr svého poselství si Zeman ještě rýpnul do svých politických rivalů a novinářů. „Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu, naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ prohlásil prezident. Definitivně se rozloučil básní z pera Vítězslava Nezvala.
Zemanovo funkční období skončí 8. března roku 2023. V úřadu ho nahradí vítězný kandidát, který vzejde z lednových prezidentských voleb. Mezi hlavní favority na Zemanova nástupce patří generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
