Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle premiéra Bohuslava Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu. O problému bude ve středu jednat vláda a koaliční rada. „Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, čili musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, která z pohledu státu bude právně nejbezpečnější a také ekonomicky nejbezpečnější,“ poznamenal premiér.
Podle ministryně Heleny Válkové (ANO) je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Novinářům řekla, že ústavní stížnost mohou podat pouze účastníci sporu. Těmi jsou soudkyně, která žalobu podala, a předseda Okresního soudu Brno-venkov, proti kterému žaloba směřovala. Válková poznamenala, že nemůže rozhodnutí předsedy předjímat, ale v zájmu „péče řádného hospodáře“ je namístě na něj apelovat, aby všechny prostředky využil.
Více jen do budoucna
Předchozí rozhodnutí Ústavního soudu podle Válkové jasně říká, že se týká budoucnosti, nikoli předchozích letech. Považuje to za apel nikoli pouze právní, ale také mravně-politický kvůli tomu, aby justice měla dobrý obraz u veřejnosti.
Růst platů soudců, státních zástupců i politiků od roku 2015 Sobotka nezpochybňuje. „Pokud jde o rok 2015 a rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak pro futuro nemáme jinou možnost z pohledu respektování principů právního státu než toto rozhodnutí Nejvyššího soudu respektovat,“ poznamenal premiér.
Z odhadovaných 1,7 miliardy korun by soudcům připadlo 1,25 miliardy, což představuje doplatek za roky 2012 až 2015 a částečně též za rok 2011. Částka přitom nezahrnuje náklady na soudní řízení, které mohou státu vzniknout v souvislosti s již podanými nebo potenciálními dalšími žalobami. V podkladech pro vládu resort upozorňuje na to, že ve svém rozpočtu potřebné peníze nemá a že situaci bude nutné řešit s ministerstvem financí.
Ctili jsme zákon, hájí se ministerstvo
Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného zákona. Podle resortu norma stanovuje, že se při výpočtu má vycházet z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty.
ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
