Dlouhodobě nezaměstnaných každý měsíc ubývá, před třemi lety jich byl dvojnásobek. Od ledna letošního roku je každý měsíc počet lidí nezaměstnaných déle než rok nižší než počet volných pracovních míst. V červnu letošního roku bylo bez práce déle než rok 166 691 lidí, volných pracovních míst úřady nabízely 183 500. Čtyři z deseti nezaměstnaných jsou bez práce déle než rok, přičemž déle než dva roky jsou to tři z deseti. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
Průměrná doba nezaměstnanosti se pozvolna prodlužuje. V červnu činila 745 dnů, zatímco na začátku roku v lednu šlo o 660 dnů.
V době poklesu míry nezaměstnanosti a růstu počtu pracovních míst opouštějí evidenci úřadů práce zejména ti nezaměstnaní, z nichž se ještě nestali nezaměstnatelní, řekl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Jde o lidi, kteří byli bez práce jen nějaký čas a ještě netratili pracovní návyky, "drží krok s dobou", co týče základních znalostí moderních informačních a komunikačních technologií. V evidenci úřadů práce pak podle něj zůstávají lidé obtížně zaměstnatelní nebo nezaměstnatelní.
Pokud jsou lidé mimo pracovní proces dva a více roků, ztrácejí pracovní návyky, upozornil Kovanda. "Zůstávají zahálčivě doma nebo příležitostně melouchaří v šedé ekonomice, případně se uchylují ke kriminální činnosti," dodal. Mnohdy jde o lidi se základním vzděláním, kteří jsou závislí na dávkách. Někteří z nich nechtějí přijmout méně placenou práci, jelikož by se jim to nevyplatilo. Částečnou nápravou této situace může být aktuální zvyšování minimální mzdy, která pro tyto skupiny lidí práci zatraktivňuje.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška bývá dlouhodobá nezaměstnanost specifickým problémem pracovního trhu, který pouhé zrychlení ekonomiky neodstraní. Při vysoké nabídce volných pracovních míst, jaká v současnosti v Česku existuje, podle něj zřejmě mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují lidé, kteří buď v principu pracovat nechtějí, nebo mají zásadní zdravotní omezení.
"Podniky obvykle příliš nejeví o dlouhodobě nezaměstnané zájem v obavě, že ti ztratili klíčové pracovní návyky. V situaci akutního nedostatku pracovních sil ale možná podniky rozhazují své sítě i v této skupině," dodal.
Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných za poslední roky je podle Sobíška velkým úspěchem. "Domnívám se ale, že k němu přispělo zejména omezení přílivu lidí do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, dané lepšími možnostmi najít nové místo při ztrátě původního," uvedl. Skupinu dlouhodobě nezaměstnaných opustili lidé hlavně odchodem do penze.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce zvýšenou péči. Ke konci června podpořil prostřednictvím příspěvků 33.134 uchazečů. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti přispívá uchazečům ve všech odvětvích, zaměstnanost podporují také projekty financované z národních a evropských peněz.
Od loňského dubna úřady práce poskytují příspěvek na dojížďku za prací. Do konce letošního června o něj požádalo 3786 zájemců, s 2325 žadateli úřad uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku. Přiznal jim většinou 1500 korun, podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce deset až 25 kilometrů. Nejvíce žádostí je v Moravskoslezském (1127) a Olomouckém (926) kraji. Lidé také mohou žádat o jednorázový příspěvek 50 tisíc korun na přestěhování se za prací. Dosud tak učinilo 126 zájemců, úřad schválil 43 žádostí.
Zájemci opět převažují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 kilometrů.
