Deset let stará firma, která je zalistovaná na burze a obsluha vlastního dluhu ji stojí víc než utrží. Takto charakterizovaných "zombie" společností přibývá, přestože globální ekonomika po konci krize zaživá fázi relativního vzestupu.
Medián podílu takzvaných zombie firem v hospodářství nejvyspělejších států světa převýšil deset procent. Vyplývá to z analýzy Banky pro mezinárodní vypořádání. Před deseti lety byl přitom takový poměr poloviční. List Financial Times s odkazem na zmiňovanou studii připomíná, že již za dva roky by se k nim mohla (v případě vstupu na burzu) zařadit také alternativní taxislužba Uber, tedy firma, která paradoxně do značné míry vytváří nové obchodní trendy a modely.
Uber nicméně dle vlastních vyjádření spoléhá zejména na rychlou expanzi a stále označuje sám sebe jako startup. Nedávno navíc oznámil, že uskutečnil jízdu s pořadovým číslem pět miliard. Ještě před dvěma lety přitom Uber zprostředkoval miliardu svezení.
Firma loni utržila 6,5 miliardy dolarů, prodělala téměř tři miliardy dolarů. Aby zvládla financovat svou expanzi, spoléhá na přísun peněz z vnějších zdrojů, Podle agentury Bloomberg má firma hlavně díky zájmu investorů k dispozici přes devět miliard dolarů, z toho více než dvě miliardy ve formě úvěrů, tedy jen část jejích tržeb. V kontextu těchto čísel by tak mohlo být její zařazení do seznamu "zombie" firem problematické. Financial Times však argumentují Uberem zejména jako příkladem firmy, u níž jako by její finanční výsledky nehrály z pohledu investorů roli. Tím list ilustruje obecnější trend.
Jak dále připomínají FT, zdaleka ale nejde jen o "problém" řečené firmy. "Stojí za to se ptát obecněji: proč už na ziskovosti nezáleží? A kam nás stále větší trpělivost s firmami, které nevydělávají, přivede v dlouhodobém horizontu?" ptají se FT.
Odpovědět se již dříve pokusil ekonom banky HSBC Stephen King. Ten situaci vnímá jako důsledek uvolněné politiky centrálních bank a jejich programů kvantitativního uvolňování. Na příliv levného kapitálu tak najednou mohly spoléhat i ty firmy, které by za jiných okolností musely skončit. "Trhy tak přestaly vykonávat svou hlavní úlohu, tedy efektivně alokovat kapitál. Příliš mnoho ho šlo do nafouknutých a neefektivních společností na úkor podpory růstu menších, dynamičtějších podniků," podotkl pro server BusinessInsider King.
