Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Výsledek hospodaření je sice nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka.Návrh rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Stát měl vyšší očekávání od mimořádných daní. V minulém roce vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun a na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Stát na mimořádných opatřeních zavedených kvůli vysokým cenám energií loni vybral zhruba 60 miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.
Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.
