Technická novela měla hlavně rychle odstranit hlavní výtky odborné veřejnosti, celý proces zadávání tendrů však ještě více zamotala. Alespoň podle respondentů průzkumu, z nichž 40 procent hodnotí současnou právní úpravu jako nepřehlednou a nejasnou.
„Většina lidí zapojených do procesu veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů dlouhodobě kritizuje administrativní zátěž spojenou s každou veřejnou zakázkou. Není náhoda, že novela zákona o veřejných zakázkách se již v minulosti objevila na seznamu nejhorších legislativních počinů v rámci ankety Zákon roku,“ podotkl advokát Ondřej Chmela.
Většina lidí zapojených do procesu veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů dlouhodobě kritizuje administrativní zátěž spojenou s každou veřejnou zakázkou
Některé věci, které novela změnila, zadavatelé i dodavatelé vítají. Devět z deseti například souhlasí se zrušením povinnosti rušit veřejnou zakázku při obdržení jedné nabídky. Zvýšení limitu pro dodatečné práce z 20 procent na 30 je správné podle 47 procent oslovených respondentů.
Celkem 13 procent oslovených by navrhovalo, aby se limit zvýšil až na 50 procent hodnoty původní veřejné zakázky pro každou jednotlivou změnu tak, jak umožňuje evropská směrnice. Naopak třetina (33 procent) oslovených se domnívá, že zvýšení limitu povede pouze k plýtvání veřejnými prostředky.
Dodavatelé veřejných zakázek se obávají změny ohledně přípustnosti těchto víceprací. Podle 67 procent z nich způsobí nová podoba zákona problémy s výkladem, 13 procent dodavatelů jí dokonce vůbec nerozumí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní připravuje zcela nový zákon, který pracovně nazývá zákon o zadávacích řízení. Čtvrtina (27 procent) zadavatelů a dodavatelů od něj očekává právě snížení administrativní náročnosti zadávacího procesu. Podle 32 procent respondentů průzkumu by měl být stručnější a přehlednější.
Stávající složitý zákon prošel za necelých devět let účinnosti dvěma desítkami novelizací, což nepřispívá k jeho přehlednosti
Podle Chmely se těmto požadavkům po minulých zkušenostech nelze divit. „Stávající složitý zákon prošel za necelých devět let účinnosti dvěma desítkami novelizací, což nepřispívá k jeho přehlednosti. V mnoha případech se zavádí novinky, které vzápětí následující novela opět ruší. K tomu je třeba připočítat rozsáhlou rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která řadu ustanovení zákona vykládá pro zadavatele značně překvapivým způsobem. Zadavatelé tak mnohdy vůbec nevědí, jakým způsobem řešit jednotlivé nestandardní situace,“ upozornil advokát z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Věcný záměr zákona o zadávacím řízení v polovině března schválila vláda. Norma určuje podmínky zadávacího řízení. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní.
MMR chce také u některých typů tendrů zakázat vybírat vítěze pouze podle nejnižší ceny. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Paragrafovým zněním by se měla vláda zabývat letos v květnu či červnu, do Poslanecké sněmovny by měl přijít na podzim. Kvůli evropským pravidlům musí nový zákon začít platit nejpozději 18. dubna 2016.
