Zaměstnanci státu a samospráv dostanou od září přidáno. Nárůst podle plánu odborů by jen letos stál 22 miliard

Mezi nejhůře placené profese ve státní a veřejné sféře patří například kuchařky ve školách. Takto placených pozic je v celém Česku 360 tisíc.

Mezi nejhůře placené profese ve státní a veřejné sféře patří například kuchařky ve školách. Takto placených pozic je v celém Česku 360 tisíc. Zdroj: ČTK / DPA / Jens Kalaene

Širokým skupinám zaměstnanců od úředníků na radnicích přes pracovníky v sociálních službách a kultuře až po nepedagogy zvedne vláda od září platy. Už tento měsíc se mají tyto profese dozvědět, zda přilepšení dosáhne až deseti procent, jak žádají odbory pro celou státní a veřejnou sféru. Kabinet ale musí sledovat nejen dosažení sociálního smíru, ale i schodek státního rozpočtu. Letos a v příštím roce může nárůst platů spolknout přes dvě desítky miliard korun.  

Pokud by Českomoravská konfederace odborových svazů prosadila svůj původní plán patnáctiprocentního zvýšení tarifních složek platů více než 845 tisíc pracovníků ve státní a samosprávné sféře, stálo by to podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí jen od září do konce prosince 22 miliard korun. Oproti tomu pětiprocentní nárůst platů, který nastřelil na jednání s odbory a zaměstnavateli šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), by v posledních čtyřech měsících letošního roku zatížilo státní rozpočet přibližně sedmi miliardami. Vzhledem k tomu, že přilepšení by bylo trvalé, vláda by musela počítat se zhruba trojnásobky zmíněných částek ročně.

Sledujte nový pořad FLOW: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn

Video placeholde
FLOW: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn • e15

Musíme brzdit, říká premiér

To je také důvod, proč premiér Petr Fiala (ODS) hodlá s rozhodnutím počkat na analýzu vývoje rozpočtových příjmů a výdajů. „Myslíme na pokračování konsolidace veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ řekl předseda vlády.

Od konce června, kdy se konala zatím poslední schůzka tripartity, hovoří Jurečka o přilepšení nejhůře placeným profesím, jako jsou kuchařky ve školách, školníci, soudní zapisovatelky nebo pracovníci v kultuře o sedm až deset procent. Zdůraznil, že jde o maximální možný interval. Podle něj by si opatření vyžádalo pět miliard korun.

Celkem působí v těchto pozicích spadajících do první platové tabulky 360 tisíc lidí. „Od 1. září by se nárůst týkal vybraných skupin zaměstnanců, u kterých je potřebnost největší. Případně bychom o navýšení rozhodli nejpozději na jednání vlády koncem července,“ uvedl Jurečka.

Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku mají bezpečnostní složky. Platy druhé, třetí a čtvrté skupiny chce Jurečka vyřešit individuálně a zřejmě až od ledna 2025. 

V posledních letech platí stát a veřejná sféra své pracovníky lépe než soukromý sektor. Zatímco průměrný plat „v eráru“ činil loni 47 527 korun, průměrná mzda ve firmách byla 45 573 korun, plyne z dat Informačního systému o průměrném výdělku rezortu práce. Výsledek ale zkresluje fakt, že stát a samosprávy zaměstnávají mnohem více vysokoškoláků a lidí s vyšším vzděláním než podniky.

Ministři žádají přes sto miliard

Alespoň částečně srovnat rozdíly v příjmech nepedagogů nebo i technických pracovníků v sociálních službách s ostatními profesemi ve státním a veřejném sektoru žádá také opozice. „Sedm až deset procent pro první platovou třídu je minimum,“ míní poslanec hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka.

To ale šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjuru (ODS) staví před obtížně řešitelný úkol. Netlačí na něj jen odbory a opozice, ale především vládní kolegové. Kdyby měl vyhovět úplně všem požadavkům, předpokládaný schodek rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun by prudce nabobtnal jako za covidové pandemie.

Například ministerstvo dopravy potřebuje v příštím roce na výstavbu dálnic, silnic a železnic o třicet miliard korun více. Téměř stejnou sumu žádá na platy učitelů nebo na provoz univerzit rezort školství. A ministerstvo práce musí vyplatit dalších 15 miliard korun důchodcům v rámci každoroční lednové valorizace. Podobné částky má dostat i ministerstvo pro místní rozvoj či armáda.