Na setkání zástupců vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV) ohledně návrhů na zpomalení současného rekordního tempa zadlužování státu nastal posun v otázce zavedení kurzarbeitu a snížení podpory v nezaměstnanosti. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od některých členů zazněly podle Jurečky návrhy na doporučení a doplnění dalších opatření.
„Velmi konkrétně jsme se posunuli v otázce úprav parametrů kurzarbeitu,“ uvedl dnes Jurečka. Když už pomoc aktivujeme a bude finančně náročná, aby byla i finančně návratná. V nějaký konkrétní moment jim stát zaplatí pomoc ze 100 procent a firmy přitom nemají žádnou spoluzodpovědnost, aby aspoň část pomoci byla návratná pro stát, dodal.
Ministr také novinářům řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. „Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ podotkl Jurečka.
Na schůzce se podle koordinátora NERV a předsedy představenstva státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jana Procházky však neřešily konkrétní věci. „Šlo o to debatu otevřít a následně v tom pokračovat. Nyní se bude pokračovat na politické úrovni, vydefinují se témata, která jsou průchodná více a méně. Potom dostaneme materiál zpátky a budeme pracovat na konkrétnu,“ dodal Procházka.
Jurečka po návratu z Kyjeva: Promluvil o prioritách na ministerstvu životního prostředí
„Nezaznělo žádné veto k nějakému konkrétnímu návrhu, ale je nutné se o nich bavit dál, rozpracovat je,“ doplnil Jurečka. Očekává, že diskuse bude složitá na úrovni vládní koalice i jednotlivých politických stran. Je podle něj třeba promyslet opatření tak, aby byla udělaná sociálně citlivě. „Víme, že v této situaci nemůžeme opatření dělat tupými škrty, ale opravdu dobře domýšlet dopady na sociálně zranitelné skupiny, domácnosti, obyvatele,“ doplnil.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila kabinetu své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Podle médií návrhy NERV obsahují plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor. Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně už dal najevo, že chce příští rok usilovat o konsolidaci státního rozpočtu. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 375 miliard korun, na příští rok vláda navrhla schodek 295 miliard korun.
Na příjmové straně rozpočtu NERV podle médií navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin. Mezi návrhy je i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.
Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. V seznamu doporučení je i zrušení státní podpory u stavebního spoření nebo vrácení slev na jízdném na úroveň před rokem 2018. Ekonomové doporučují i snížit počet úředníků nebo sloučit malé obce.
