Zeman navrhl Stoltenbergovi vytvoření antiteroristických sil

Prezident Miloš Zeman přijal 10. září na Pražském hradě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Na Hradě ho omylem uvítala vlajka OSN.

Prezident Miloš Zeman přijal 10. září na Pražském hradě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Na Hradě ho omylem uvítala vlajka OSN. Zdroj: CTK

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se dnes sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Zásadním tématem setkání bylo podle Hradu nebezpečí, které představuje Islámský stát. Na schůzkách s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) a ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) probíral šéf aliance úlohu NATO při řešení uprchlické krize či rozpočet české armády. Při přijetí na Hradě nevítala Stoltenberga vlajka aliance, ale vlajka OSN. Podle Zemanova mluvčího šlo o nedopatření.

Stoltenberg se Zemanem podle očekávání řešil otázky spojené s terorismem. „Zásadním tématem věcného a přátelského jednání bylo nebezpečí, které představuje takzvaný Islámský stát,“ sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Dodal, že Zeman v této souvislosti hovořil se šéfem NATO také o svém návrhu na vytvoření mezinárodních antiteroristických sil. Podle dřívějších informací chce český prezident návrh na vznik společné protiteroristické jednotky pod záštitou Rady bezpečnosti OSN přednést tento měsíc na Valném shromáždění OSN.

Přijetí generálního tajemníka NATO českým prezidentem dnes ozvláštnilo to, že v Trůnním sále Pražského hradu visela vlajka OSN místo vlajky Severoatlantické aliance. Podle prezidentova mluvčího Ovčáčka jde o nedopatření pracovníků Hradu, které se bude prošetřovat. Věc prý „neprojde zcela volně“.

Stoltenberg s Hamáčkem: Řešení je na Evropské unii

S Hamáčkem se dnes Stoltenberg shodl na tom, že bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. „V tom role pro NATO příliš není. NATO má klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamenaná zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať je to severní Afrika nebo Blízký východ,“ řekl Hamáček novinářům.

Stejné téma probíral šéf NATO i se Stropnickým. „Bavili jsme se o tom, jaká je dělba práce mezi aliancí a Evropskou unií. Ti velcí hráči, a nejenom oni, jsou v obou těch uskupeních. To znamená: kdyby to Evropská unie chtěla řešit pomocí aliančních nástrojů, tak by to s největší pravděpodobností řekla. Aliance se nemůže do ničeho pustit sama o sobě, musí tam být totální shoda v názoru,“ uvedl ministr.

„Aliance vnímá svou úlohu tak, že se snaží pomáhat v jednotlivých ohniscích, ale to je dlouhodobá záležitost. Pomáhá irácké armádě, je v Afghánistánu a patrně tam v nějaké formě zůstane. To jsou aktivity, kde aliance může pomoct a kde taky pomáhá,“ doplnil.

Hamáček: Jediné řešení je politické

I Hamáček zdůraznil, že NATO je v této záležitosti aktivní, když členské státy působí v koalici proti takzvanému Islámskému státu. Hlavní problém je podle něj patrně v Sýrii, v jejímž případě mluvil se Stoltenbergem i o roli Ruska. „Jediné řešení, které je možné, je politické řešení, které se ovšem neobejde bez nějaké formy konzultace a spolupráce s Ruskem a dalšími aktéry světové bezpečnostní politiky,“ soudí. Jednání by podle něho měla být zejména v Radě bezpečnosti OSN. „Pokud se Rusko rozhodne hrát konstruktivní roli například v otázce Sýrie, mohlo by to pomoci i v dalších problematických otázkách, jako je třeba Ukrajina,“ dodal.

Předseda Sněmovny Stoltenberga informoval o dohodě koaličních stran navyšovat obranný rozpočet postupně až na 1,4 procenta hrubého domácího produktu, což prý generální tajemník NATO ocenil. Hamáček zároveň připomněl, že i tak bude Česko daleko od doporučené dvouprocentní úrovně. „Co je důležité, je trend,“ podotkl.

Stoltenberg je v Česku od středy. Setkal se s vojáky amerického konvoje, který Českem projíždí na cvičení do Maďarska. Jednal také s vládní delegací vedenou premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).