Islámský stát má podle Zemana stejnou povahu jako nacistické Německo počátkem 30. let a hrozí superholokaust se stovkami milionů mrtvých.
Zeman varoval před selháním elit a politikou ústupků podobně jako se evropské země zachovaly k Německu před druhou světovou válkou. Bude ale podle něj třeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že se s teroristy nevyjednává.
„S teroristy se bojuje, s teroristy nemůžeme bojovat pouze povrchními změnami legislativy, ale ozbrojenou sil, tak jako to mohlo být v Porýní v roce 1936,“ řekl Zeman.
Sobotka: Zapojit se musí i musllimské a arabské státy
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Zemanův návrh reagoval slovy, že pokud se do akcí proti islamistům výrazně nezapojí i muslimské a arabské státy, vojenská akce nebude z dlouhodobého hlediska stabilní. „Západ za ně (muslimské státy) nemůže věčně tahat horké kaštany z ohně,“ řekl premiér před odletem do Osvětimi. Připomněl dřívější vojenské zásahy západních států v Iráku a Afghánistánu, které ke stabilitě v regionu nevedly.
Mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu už funguje, připomněl Sobotka. Česko se do ní zapojilo dodáním munice pro Kurdy, dodal ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) Zemanovu postoji rozumí. „Pokud jsou vyčerpány všechny mírové prostředky k vyřešení konfliktu, nezbývá než cesta i jiných prostředků. Zločincům a teroristům je třeba říct jasné ne,“ uvedl.
Zeman varoval také před selháním elit, vybíjením si frustrace na menšinách a politikou ústupků podobně jako se evropské země zachovaly k Německu před druhou světovou válkou. Bude ale podle něj třeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že se s teroristy nevyjednává, ale bojuje.
„Holokaust začíná první lavičkou v parku, na kterou si nesmí sednout Žid. A plynová komora je teprve dovršením, nikoli začátkem tohoto holokaustu,“ uvedl na pražské konferenci Zeman. „A my se musíme ptát, zda je možná, dokonce v ještě větších rozměrech, recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy,“ zdůraznil.
Historik: Islámský stát a nacismus nejsou to samé
Podle historika Jiřího Kociana z Ústavu pro soudobé dějiny ale srovnávat Islámský stát s povahou nacistického Německa počátkem 30. let zcela nelze. Nebezpečí a principy jsou sice podobné, jde však o jiný dobový kontext a jiné mezinárodní souvislosti. Otázka nástupu nacismu byla podle Kociana v první fázi evropská a problém Islámského státu má globálnější rozměr. Jiným prvkem je i islám.
„Islám je víra, která funguje několik stovek let. Nacistické Německo byl nástup nové rasové ideologie v průběhu několika desetiletí,“ řekl Kocian.
Islámský stát je sunnitská radikálně-islamistická organizace, která vznikla z irácké odnože Al-Káidy. Svůj vlastní stát chce ustavit na severu Sýrie a Iráku. Nyní ovládá území o rozloze přes 30 tisíc km2 (zhruba jako Belgie), pod kontrolou má asi třetinu Sýrie a více než čtvrtinu Iráku.
Podle loňské zprávy OSN se IS dopouští systematických porušení mezinárodního práva, popravuje civilisty, páchá sexuální útoky, provádí únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjí děti.
Jeho postup se od loňského srpna nepříliš úspěšně snaží zastavit koalice zemí v čele s USA leteckými údery. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie.
