Z celkového počtu stížností jich 64 skončilo odmítnutím, zejména proto, že pisatelé nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají.
Věcně volební senát přezkoumal 24 podnětů. Přestože v některých případech zjistil nezákonnosti, volby nezrušil. Zjištěné problémy totiž podle soudu nemohly ovlivnit celkový výsledek. Zeman totiž ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga rozdílem téměř 500 tisíc hlasů.
Řada návrhů se týkala kampaně, v níž Zeman podle stěžovatelů uplatňoval nepravdivé, případně xenofobní a nacionalistické argumenty. Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb.
Negativní kampaň nevadí
Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.
Soud se z podnětu některých stížností zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na Karla Schwarzenberga. Volební senát ale připomněl, že se nijak neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem.
Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.
„Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Okolnostmi registrace jednotlivých kandidátů, předvolebním postupem ministerstva vnitra ani prováděcím zákonem k přímé volbě se už nyní NSS nechtěl zabývat. Ke všemu se prý vyjádřil už před volbami, když řešil devět stížností nezaregistrovaných kandidátů.
Se stížnostmi se na NSS neúspěšně obracely také některé známé osobnosti, například olympionička Věra Čáslavská a dokumentaristka Olga Sommerová.
Soud nevyhověl ani protikorupčnímu sdružení Růžový panter, právnímu aktivistovi Tomáši Pecinovi nebo antikomunistovi Janu Šináglovi. Všechna rozhodnutí v plném znění lze dohledat na úřední desce Nejvyššího správního soudu.
