Zemanovi „symbolické“ posílení přítomnosti USA v Evropě nevadí
Premiér tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Zeman považuje větší angažování USA spíše za symbolické a nevadí mu.
„Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby,“ řekl Zeman českým novinářům ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.
Sám Zeman považuje avizované posílení americké vojenské přítomnosti za „v zásadě symbolické - to jsou především stovky výsadkářů - a symbolické navýšení není nic, co by mě vadilo“.
Obama chce zmírnit obavy Evropanů
Obama po setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě v úterý prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na „nové bezpečnostní výzvy“ pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Obama, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil jednu miliardu dolarů, což je asi 20 miliard korun, se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.
Sobotka připustil, že některé evropské země, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. „Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci,“ podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje.
„Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě,“ řekl Sobotka. Ministerský předseda je přitom přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj ale na vývoji bezpečnostní situace.
Polský prezident Komorowski v reakci na Obamův příslib ohlásil zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu ze současných 1,95 procenta, což má být příkladem i pro další členské země NATO, aby postupovaly obdobně.
Prezidentovi vadí nízký armádní rozpočet
„Za mé vlády byl rozpočet trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat. Když to dokázala moje vláda v podmínkách tehdejší ekonomické krize, tak nevidím důvod, proč by to postupně nedokázala i vláda současná,“ odpověděl Zeman na otázku, zda by Češi měli následovat polský příklad.
Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena
