Živnost, nebo eseróčko? Nové možnosti nevyváží staré nedostatky
Od ledna mají podnikatelé možnost založit společnost s ručením omezeným jen „za korunu“. Umožňuje jim to nová legislativa v souvislosti s přijatým občanským zákoníkem. Tisíce živnostníků proto od konce loňského roku uvažují, zda podnikat dál jako OSVČ, nebo převést svoji firmu na společnost s ručením omezeným. Potvrzují to informace společností, které se na zakládání firem na klíč specializují.
„Ke konci roku jsme zaznamenali zvýšenou poptávku klientů, kteří reagují především na snížení potřebného základního kapitálu pro založení společnosti s ručením omezeným,“ potvrzuje Vilém Dostál ze společnosti Smart Companies. Očekává také, že se k transformaci na novou právní formu odhodlá více živnostníků než v minulosti, a to hlavně díky medializaci legislativních změn.
Jenže vyplatí se skutečně všem živnostníkům převést svoje podnikání na „eseróčko“? A to jak z finančního pohledu, tak z pohledu rizik souvisejících s podnikáním?
OSVČ je výhodnější
„Obecně se dá říci, že čistě z pohledu odvodů daně a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je téměř vždy výhodnější podnikání osoby samostatně výdělečně činné v porovnání se situací, kdy fyzická osob podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným,“ říká Gabriela Ivanco, manager daňového oddělení poradenské společnosti Mazars.
„Výjimku lze nalézt v případech, kdy jsou v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů dosahovány vysoké skutečné výdaje, tedy pokud je základ daně minimální či je dokonce dosahováno ztráty. V takovém případě je obvykle osoba samostatně výdělečně činná povinna platit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, která je pro rok 2014 stanovena částkou 43 742 Kč, což v případě, že osoba podniká prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, neplatí,“ dodává Gabriela Ivanco.
Jsou i výjimky
Druhou možnou výjimkou je pak podle ní situace, kdy se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů. To jsou lékaři, advokáti, daňoví poradci a podobně.
Anebo když OSVČ pobírá příjmy z práv autorských a příbuzných právu autorskému, jako jsou například umělci a podobně, kteří dosahují příjmů za vynaložení relativně nízkých výdajů, a základ daně tedy mají v takové výši, že jejich vyměřovací základ pro účely sociálního zabezpečení vypočtený z tohoto základu daně je víceméně roven maximálnímu vyměřovacímu základu.
Celý článek čtěte na serveru BusinessInfo.cz
