„Při dalších úsporách nejde již plošně škrtat. Musíme zhodnotit také užitek,“ uvedl Nečas. Podle něj nelze již propouštět, aby státní správa zůstala efektivní. Řekl, že jeho vláda seškrtala zhruba 10 500 míst. V roce 2009 jich bylo 160 700, loni pak 150 200.
Státní instituce by sledovaly cenu kancelářských ploch, výměru a náklady na informační technologie či telefony na zaměstnance i spotřebu energií na metr čtvereční. Premiér pověřil ministerstvo financí, aby na modelu začalo pracovat. Do konce léta by podle předsedy vlády měla jednotlivá ministerstva údaje o nákladech na budovy a o plochách pro zaměstnance zveřejnit na webu. Míní, že by se první úspory mohly promítnout už do rozpočtu na příští rok.
Podle garanta pracovní skupiny NERV pro KPI Jana Procházky by se strop stanovil podle výsledků jednotlivých úřadů. Představoval by medián - tedy prostřední hodnotu, který by se navýšil o deset procent. Lišil by se pro jednotlivé obory a skupiny, kterých je kolem 50 či 60. Jiné ukazatele by tak měli třeba hasiči, policisté, soudci či úředníci. Při vyšších výdajích, než budou ty stanovené, by se tak instituce musely například přestěhovat do výhodnějších prostor, nebo by doplácely vysoké náklady ze svého rozpočtu.
Roční výdaje státu na správu nemovitostí činí miliardy. V roce 2006 provoz a údržba stály kolem 4,34 miliardy a nájemné 684,5 milionu. Příjem z pronájmu dosáhl asi 193,5 miliardy.
