Deset zemí s nejsilnějším HDP na hlavu na světě. Dva evropští skokani povstali za poslední dekádu z hlubin
Top ten zemí s největším hrubým domácím produktem na obyvatele je rozmanité. Je v něm několik zemí, které stále silně těží z produkce fosilních paliv, a týká se to i jedné evropské. Tyto státy se však zdroje z exportu pokoušejí využít k diverzifikaci ekonomiky, aby snížily svou závislost na ropě a plynu. Mezi nejblahobytnější patří i státy, které šikovně dokázaly využít své polohy, a přitom nabídnout zahraničním firmám a investorům výhodné podmínky a stabilitu. Které evropské země v posledních letech bohatly a co přesně stojí za jejich úspěšným příběhem?
10. Dánsko
83 tisíc dolarů na hlavu
Dánsko je stabilní konstituční monarchie, jejíž ekonomika v současnosti stojí na několika pilířích. Historicky v zemi hraje svou roli námořní doprava a logistika, společnost Maersk patří mezi nejvýznamnější dopravce světa. Silné je také dánské zemědělství; tato produkce významně převyšuje domácí poptávku a severský stát je tak významným exportérem potravinářských a zemědělských produktů a pokrývá celosvětový trh. Mezi nejdůležitější artikly patří mléčné produkty, vepřové maso, pivo a cukr.
Obrovský význam má v současnosti farmaceutický průmysl země, společnost Novo Nordisk se svým inzulinem a dalšími produkty na léčbu cukrovky, které se využívají i k hubnutí, je hvězdnou firmou světové úrovně. Dalším faktorem dánské ekonomické síly je vysoká produktivita práce a kvalitní vzdělávací systém.
Flexibilní pracovní trh, známý jako model „flexicurity“, umožňuje snadné najímání i propouštění zaměstnanců, což podporuje dynamiku pracovního trhu. V poslední době se ale hovoří o tom, jestli Novo Nordisk, jedna z nejhodnotnějších evropských společností, není na dánskou ekonomiku příliš velká a nedusí tak menší firmy.
9. USA
87 tisíc dolarů na hlavu
Spojené státy jsou pravým opakem většiny zemí v žebříčku, které často těží z kombinace malého počtu silných odvětví a nízké populace. Ekonomika třetího nejlidnatějšího státu světa je silná díky své velikosti, inovacím a rozvinutému trhu. Obrovský trh s více než 340 miliony spotřebitelů vytváří vysokou poptávku po zboží a službách a umožňuje firmám růst a expandovat. Země je také lídrem v technologických inovacích, díky čemuž v Silicon Valley a dalších technologických centrech vznikají světově významné společnosti jako Apple, Microsoft, Google nebo Tesla.
Americká ekonomika je přitom diverzifikovaná, kromě technologického sektoru se opírá i o silný průmysl, zemědělství, finanční služby a o energetiku. Spojené státy jsou jedním z největších producentů ropy a zemního plynu na světě, což jim poskytuje energetickou soběstačnost a jejich firmám konkurenční výhodu. To se silně projevilo zejména po začátku války na Ukrajině, kdy vznikla velká propast mezi cenami energií v USA a v Evropě.
Americký finanční sektor přitahuje obrovské množství kapitálu z celého světa a posiluje americký dolar jako hlavní světovou rezervní měnu. Americká ekonomika také těží z otevřeného podnikatelského prostředí, silné ochrany práv duševního vlastnictví a vysoké produktivity práce. V neposlední řadě zemi pomáhá silný geopolitický vliv, který Washingtonu umožňuje uzavírat výhodné obchodní dohody, a jak vidíme zejména po nástupu administrativy Donalda Trumpa, v podstatě diktovat světovému obchodu.
8. Brunej
91 tisíc dolarů na hlavu
Exotický stát Brunej Darussalam leží na ostrově Borneo a sousedí pouze s Malajsií, v jeho čele stojí sultán. Brunej je bohatá především díky obrovským zásobám ropy a zemního plynu, které tvoří základ její ekonomiky. Od objevu těchto surovin v minulém století se země stala jedním z největších producentů v jihovýchodní Asii, což jí přináší stabilní a vysoké příjmy z exportu zejména do Japonska, Jižní Koreje a do dalších asijských zemí.
Také Brunej má výhodu v tom, že je malou zemí s ani ne půlmilionovou populací. Díky tomu si Brunej udržuje jednu z nejvyšších životních úrovní na světě, její občané neplatí žádné daně a těší se z různých vládních dotací a výhod. Investorům nabízí stabilní politické prostředí, velmi dobrou infrastrukturu a vzdělanou pracovní sílu. Země kvůli zranitelnosti dané výkyvem cen fosilních paliv zároveň usiluje o hospodářskou diverzifikaci, mimo jiné o rozvoj přístavů a cestovního ruchu, zejména ekoturistiky.
7. Švýcarsko
96 tisíc dolarů na hlavu
Švýcarská konfederace se řadí mezi země s nejvyšší mírou blahobytu na světě, a to měřeno jak kvalitou života, tak výší HDP na obyvatele. Vděčí za to kvalitnímu vzdělávacímu systému a vysoké míře investic do lidského kapitálu, vědy a výzkumu, rozsáhlému finančnímu sektoru i vysoce výkonným a inovativním exportním odvětvím. K úspěšnému vývoji neutrální země přispívá i dlouhodobá vysoká politická a společenská stabilita.
Švýcarsko je jedním z nejvýznamnějších finančních center na světě, důvěryhodné a diskrétní banky a pojišťovny se podílejí na hrubém domácím produktu zhruba z desetiny. K bohatství přispívá také cestovní ruch a vývoz farmaceutických produktů, drahokamů, přesných přístrojů například z oblasti medicíny a hodinek. Společnosti jako Novartis, Roche nebo Nestlé patří mezi světové lídry ve svých oborech a přispívají k vysokému exportu vysoce hodnotných produktů.
Dalším důvodem ekonomické síly je švýcarská měna – frank je považován za jednu z nejstabilnějších měn na světě. Ani Švýcarsko však není nezávislé na okolním světě a válka na Ukrajině se na něm podepsala vysokými cenami energií a narušením dodavatelských řetězců. Řada výrobců je také závislá na čínské poptávce.
6. Norsko
103 tisíc dolarů na hlavu
Norsko je poměrně rozlehlý stát s velkým přírodním bohatstvím, od objevení velkých pobřežních zásob na konci 60. let minulého století je norský ekonomický motor poháněn fosilními palivy. V současnosti je v důsledku války na Ukrajině největším vývozcem zemního plynu do Evropy a významným dodavatelem ropy, elektrooceli a hliníku.
Samotné Norsko přitom pokrývá většinu své spotřeby levnou a ekologickou elektřinou, která z devadesáti procent pochází z vodních elektráren a zbylá desetina je z větru a geotermální energie. Snaží se i o elektrifikaci „špinavých“ těžebních odvětví. Specifickým prvkem norského hospodářství je takzvaný ropný fond, který je jedním z největších investičních fondů na světě a slouží jako finanční rezerva pro budoucí generace.
Norsko se také pokouší vymanit ze závislosti na fosilním sektoru a usiluje o ekonomickou diverzifikaci. Mezi jeho další silné obory patří rybolov, lodní průmysl a technologické inovace. V posledních letech se severský stát potýká s propadem své koruny a bolestně pociťuje zdražení importu, například stavebních materiálů. Už v tak drahé zemi se tak život včetně bydlení ještě prodražuje.
5. Katar
115 tisíc dolarů na hlavu
Katar je zjednodušeně řečeno bohatý, protože jeho nerostné zásoby jsou velké a populace tak malá, když čítá pouhé tři miliony obyvatel. Monarchie disponuje nalezišti ropy a třetími největšími zásobami zemního plynu na světě a je jedním z největších exportérů LNG. Země navíc plánuje další navýšení těžby a v příštích letech bude patrně stále soupeřit s USA o pozici nejsilnějšího vývozce zkapalněného plynu.
Zisky z prodeje fosilních paliv tvoří tradičně kolem sedmdesáti procent rozpočtových příjmů země, tento prodej představuje zhruba devadesát procent exportu a sektor se podílí téměř ze dvou třetin na HDP země. Katar je zároveň místem ultramoderní architektury, luxusních nákupních center a skvělé kuchyně. Dalšími velkými přispěvateli k HDP jsou tak služby, především ty finanční, a cestovní ruch.
Katar také investuje do vývoje a využití inovativních technologií a obnovitelných zdrojů, ve spolupráci se zahraničními investory buduje rozsáhlé solární elektrárny a věnuje se výzkumu vodíku. Vzhledem k omezené místní produkci je ale řada potřeb země kryta dovozem, po blokádě v letech 2017–2021 ze strany Saúdské Arábie a dalších států usiluje Katar o větší nezávislost na importu.
4. Irsko
128 tisíc dolarů na hlavu
Irsku se za poslední dekádu podařil hospodářský zázrak díky kombinaci příznivého podnikatelského prostředí, silného sektoru technologií a farmacie a dobře provedených reforem po finanční krizi. Zelený ostrov přilákal na nízké daně a různé výjimky kolem tisícovky amerických firem především z technologického a farmaceutického sektoru. Daní tam i velké společnosti jako Pfizer, Johnson & Johnson, Google, Microsoft, HP, IBM, Dell či Meta.
Média v posledních letech vyzdvihovala úspěchy irského hospodářství a zdůrazňovala, že Dublin v podstatě neví, kam s příjmy státní kasy. „Země má v současnosti tolik peněz, že je pumpuje ne do jednoho, ale do dvou investičních fondů,“ konstatoval například na podzim The Wall Street Journal. Nyní se ale Irsko bojí toho, že americký prezident Donald Trump bude chtít přivést zmíněné firmy zpět domů. To by patrně otřáslo celou ekonomikou ostrova.
3. Macao
130 tisíc dolar na hlavu
Macao je zvláštní správní oblastí Čínské lidové republiky. Jeho populace čítá zhruba 0,7 milionu obyvatel. Malé teritorium je silně závislé na turistice z Číny. Přes devadesát procent HDP je generováno v sektoru služeb, přičemž hlavní roli hraje hazard. Čínští návštěvníci tam mohou legálně hrát, což v pevninské Číně není možné. To činí z Macaa magnet pro bohaté zákazníky. Přezdívá se mu proto asijské Las Vegas.
Velké mezinárodní společnosti zde provozují kasina a hotely, což přináší stabilní příliv kapitálu. Snížený počet návštěvníků během pandemie covidu tak vedl k propadu ekonomiky a Macao se stále ještě vrací na předpandemickou úroveň hospodářství. Místní vláda se ale snaží o aktivní odklon od závislosti na kasinech a diverzifikaci ekonomiky, mimo jiné i cílenou podporou inovativních odvětví.
2. Singapur
148 tisíc dolarů na hlavu
Singapur je třetím nejhustěji zalidněným státem na planetě a nejvyspělejší a nejstabilnější ekonomikou regionu. Jeho rozvoj je považován za jeden z nejúspěšnějších hospodářských příběhů 20. století. Singapur má přitom málo půdy a žádné přírodní zdroje. Nejenom díky strategické poloze se ale stal finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Nízké daně, málo kapitálových omezení a liberální imigrační politika z něj zároveň udělaly jedno z nejkosmopolitnějších míst na planetě.
„Mají velmi, velmi volný obchod, velmi nízká cla a málo netarifních překážek. Budou se chlubit, jak můžete založit vlastní společnost v Singapuru za tři hodiny,“ popsal kdysi přednosti Singapuru Joshua Kurlantzick z think-tanku Council on Foreign Relations. Singapur se také od svého vzniku silně orientuje na vzdělávání obyvatelstva a na výzkum a vývoj pro sektory s nejvyšší přidanou hodnotou. Je tak nyní na světové špičce v žebříčcích vědeckých pracovišť a univerzit v mnoha sektorech. Městský stát je však silně závislý na dovozu a stavu mezinárodní dopravy.
1. Lucembursko
151 tisíc dolarů na hlavu
Lucembursko má jeden z nejvyšších HDP na osobu na světě díky kombinaci několika faktorů, které vytvářejí prostředí pro vysoký ekonomický výkon. Země s méně než 700 tisíci obyvateli, která byla kdysi závislá na výrobě oceli, se především může opřít o silný a stabilní finanční sektor. Je sídlem více než 120 finančních institucí, z nichž většinou jde o pobočky a dceřiné společnosti zahraničních bank. Toto odvětví má největší podíl na domácí ekonomice, podílí se na ní z více než čtvrtiny.
Mezinárodní investory přitahuje příznivý daňový režim a stabilní politická a ekonomická situace. K růstu lucemburského HDP přispívají také cestovní ruch, logistika a informační technologie. Malé Lucembursko má totiž vysoce rozvinutou infrastrukturu a skvělé logistické spojení s okolními zeměmi. Výroba oceli, i když její význam oproti minulosti poklesl, zůstává důležitým zaměstnavatelem. Slabinou velkovévodství jsou stárnutí populace a nepružný pracovní trh.
