Irsko obchází strach. Trump chce dostat americké firmy z daňového ráje zpátky domů
Irská ekonomika utrpí značnou ránu a mohla by se dokonce dostat do recese, pokud se americký prezident Donald Trump zaměří na tuto evropskou zemi s vyššími cly nebo změnou daňových pravidel, varuje centrální banka v Dublinu. Irsko roky značně profituje z přítomnosti velkých amerických firem. Šéfovi Bílého domu se ale nelíbí, že tak Spojené státy přicházejí o průmyslové kapacity, pracovní místa a o příjmy z daní. Jde mu hlavně o farmaceutický sektor.
Média v posledních letech vyzdvihovala úspěchy irského hospodářství a zdůrazňovala, že Dublin v podstatě neví, kam s příjmy státní kasy. „Země má v současnosti tolik peněz, že je pumpuje ne do jednoho, ale do dvou investičních fondů,“ konstatoval například na podzim The Wall Street Journal (WSJ). Dále zmiňoval opulentní útraty za irské projekty, jako je velká dětská nemocnice v Dublinu, která může být nejdražší na světě, dálnice či protipovodňové stěny.
Irsko v lednu uvedlo, že jeho rozpočtový přebytek loni dosáhl sedmi procent hrubého národního příjmu. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že americký technologický gigant Apple poslal irské státní pokladně po prohraném soudním sporu s Evropskou komisí daňový doplatek téměř jedenáct miliard eur. Důvodem pře byly daňové úlevy, kterým se výrobce chytrých telefonů v Irsku dlouhodobě těšil. Podle Bruselu ale tak docházelo k narušení hospodářské soutěže. Komise proto požadovala, aby Apple Irům daně doplatil i s úroky, v čemž jí Soudní dvůr EU dal nakonec za pravdu.
Tento spor jasně ilustruje, odkud se irské bohatství bere. Zelený ostrov přilákal na nízké daně a různé výjimky kolem tisícovky amerických firem především z technologického a farmaceutického sektoru. Daní tam i velké společnosti jako Pfizer, Johnson & Johnson, Google, Microsoft, HP, IBM, Dell či Meta.
Jenže Dublin se kvůli tomu stává pro Washington snadným terčem. „Spojené státy umožnily přesun své daňové základny do Irska. A kdykoli je třeba vyjednávat o daňových zákonech USA, Irsko je zranitelné,“ řekl listu The Washington Post bývalý poradce Trumpova předchůdce Joea Bidena Brad Setser z think-tanku Council on Foreign Relations.
Trump tvrdí, že chytří Irové ukradli celý americký farmaceutický průmysl
Do Dublinu se tak před časem opřel například americký ministr obchodu Howard Lutnick. „Proč Irsko oznamuje přebytek? Je to všechno náš byznys. Nechte je platit daně v Americe, tak Ameriku opravíte,“ řekl Bloombergu. A země neunikla ani Trumpově pozornosti. „Irové jsou chytří, ano, chytří lidé,“ prohlásil během nedávné návštěvy irského premiéra Micheála Martina v Bílém domě. „Vzali jste nám naše farmaceutické firmy a další společnosti. Tento nádherný ostrov s pěti miliony obyvatel má v rukou celý americký farmaceutický průmysl,“ pokračoval prezident.
Trump také před novináři otevřeně řekl, že nechce za tuto „krádež“ Iry trestat příliš, protože by tím riskoval ztrátu elektorátu irského původu v USA. Je však odhodlán vzít si americké bohatství zpět. Nakonec svalil hlavní vinu za situaci na Evropskou unii, která dostatečně nekupuje americké zboží, a pochválil irského nízkonákladového dopravce Ryanair za velký odběr boeingů.
Fakta jsou však jasná, i Irsko má velký přebytek obchodní bilance s USA. Loni země podle BBC vyvezla za Atlantik zboží v hodnotě 72,6 miliardy eur, zatímco odtamtud dovezla produkty za 22,5 miliardy. A hlavním artiklem jsou přitom irské farmaceutické výrobky putující do Spojených států. Profesor politické ekonomie Aidan Regan na University College Dublin tvrdí, že některé tyto léky se ve skutečnosti ani nedotknou irské půdy, ale jsou vyráběny jinde.
„Bez těchto exportů založených na účetnictví by byl obchodní přebytek Irska mnohem menší,“ citoval ho britský The Guardian. „Někdo by mohl namítnout, že až polovina daně z příjmu právnických osob odváděná v Irsku je založena, upřímně řečeno, na fantomovém exportu,“ dodal.
Obavy z návratu firem domů v Irsku rostou
Irové jsou proto z Trumpa nervózní. Bílý dům zatím zavedl 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku a Evropská unie uvedla, že bude reagovat protiopatřeními. Washington nyní sedmadvacítce hrozí dalšími cly. Irská centrální banka už s ohledem na nejistotu kolem Trumpových kroků snížila prognózu růstu HDP pro letošní i příští rok. V tomto roce by podle ní irská ekonomika měla jít nahoru o čtyři procenta místo původně očekávaných 4,2 procenta.
Hlavní ekonom centrální banky Robert Kelly podle WSJ míní, že celkový dopad bude nakonec záviset na výši cel a na tom, jakého zboží se budou týkat. Utěšuje se však tím, že i kdyby skutečně dopadla na léčiva, nemusí to nutně snížit americkou poptávku, protože jde mnohdy o produkty, jež není tak snadné nahradit.
Regan tvrdí, že se Trump nejspíš také pokusí změnit americkou legislativu týkající se daní a pracovních míst tak, aby podnítil návrat firem domů. Centrální banka v Dublinu věří, že může nějakou dobu trvat, než se americké podniky přesunou zpět do USA i v případě, že Trump skutečně změní daňový zákoník ve snaze odříznout Irsko od zisků. Mnohé firmy totiž provedly v evropské zemi velké investice do výrobních technologií i lidského kapitálu. Větší riziko představují technologické společnosti, které se mohou přesunout snadněji.
Kelly připouští, že by Irsko mělo počítat s možností fiskálního šoku, na který by bylo potřeba rychle reagovat snížením výdajů a zvýšením daní. „Museli bychom okamžitě změnit výdajovou a daňovou politiku,“ podotkl.
