Žebříček deseti zemí OECD s nejvyššími daněmi. Nejvíce vás zatíží v zemi, kde hrozí brutální daň z majetku
Jak se liší daňové zatížení ekonomik, tedy podíl všech povinných daní a odvodů na HDP, které občané platí státu? Číslo ukazuje, kolik z výkonu ekonomiky se přerozdělí prostřednictvím státního rozpočtu a vrací se zpět například ve formě důchodů, zdravotnictví nebo školství. Kde je stát nejhladovější a co za to občané dostávají? Podívejte se na žebříček deseti zemí OECD s nejvyšší daňovou zátěží.
10. Řecko
Daňová zátěž: 39,8 % HDP
Řecko během posledních dvou dekád výrazně zvýšilo daňové zatížení – mezi lety 2000 a 2023 zhruba o šest procentních bodů. Podíl daní na HDP tak dnes patří k nejvyšším v OECD. Tento růst souvisí hlavně s krizovými opatřeními po roce 2009, kdy stát navyšoval DPH a přímé daně, aby splnil podmínky věřitelů. V praxi to znamená, že stát dnes přerozděluje téměř 40 procent hodnoty vytvořené ekonomikou.
9. Lucembursko
Daňová zátěž: 40,9 % HDP
Lucembursko je známé jako daňově atraktivní destinace pro nadnárodní společnosti, přesto se při pohledu na podíl daní na HDP řadí mezi špičku. V roce 2023 zde stát vybral více než 40 procent HDP, tedy o čtyři procentní body více než v roce 2000. Přesto je daňový mix vnímán v zemi relativně příznivě, protože si díky mimořádně vysokému HDP na obyvatele domácnosti i firmy udržují vysokou životní úroveň a země dál zůstává atraktivní pro investice.
8. Švédsko
Daňová zátěž: 41,4 % HDP
Švédsko bylo ještě na přelomu tisíciletí symbolem „superdaňového státu“ s podílem daňového zatížení přes 50 procent HDP – nejvíce v celé OECD. Za posledních dvacet let ale tamní daňová zátěž výrazně klesla, a to o více než osm procentních bodů. Reformy daní z příjmů a snížení některých odvodů snížily podíl, aniž by se zásadně omezily veřejné služby. I při dnešní úrovni přes 41 procent HDP zůstává Švédsko zemí, kde stát přerozděluje obrovskou část výkonu ekonomiky a výměnou nabízí jedny z nejlepších veřejných služeb na světě, od zdravotnictví po školství.
7. Norsko
Daňová zátěž: 41,4 % HDP
Norsko těží z výjimečné situace – vedle vysokého zdanění má k dispozici i obrovské příjmy z ropy a plynu, které tečou do státního fondu. Podíl daní na HDP se v posledních dvaceti letech drží stabilně mezi 41 a 42 procenty, tedy vysoko nad průměrem OECD. Vysoké odvody financují nejen tradiční sociální stát, ale i investice do budoucnosti prostřednictvím ropného fondu, který patří k největším na světě. V praxi to znamená, že daňové příjmy představují více než dvě pětiny výkonu ekonomiky.
6. Finsko
Daňová zátěž: 42,4 % HDP
Finsko patří k tradičním „daňovým státům“ severní Evropy a tamní model je pevně zakořeněn ve společnosti. Podíl daní na HDP přesahoval v roce 2000 hranici 45 procent, dnes je o tři body nižší. I tak stát přerozděluje více než dvě pětiny výkonu ekonomiky a zajišťuje občanům kvalitní veřejné služby – od vzdělávání po zdravotnictví. Finové daně vnímají spíše jako investici do společného blahobytu, a proto je i při vysoké zátěži patrná vysoká míra společenské akceptace.
5. Belgie
Daňová zátěž: 42,6 % HDP
Belgie je dlouhodobě považována za jednu z nejvíce daňově zatížených ekonomik v Evropě. Daňová zátěž se v posledních dvaceti letech snížila jen mírně, z necelých 44 procent HDP na 42,6 procenta v roce 2023. Největší podíl připadá na zdanění práce – odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů patří k nejvyšším v celé OECD. Tento model umožňuje financovat sociální stát a infrastrukturu, ale bývá často kritizován za brzdění podnikatelského prostředí a odliv talentovaných pracovníků do zahraničí.
4. Rakousko
Daňová zátěž: 42,7 % HDP
Rakousko má dlouhodobě stabilně vysokou úroveň daňového zatížení, která se za posledních dvacet let prakticky nezměnila – její mírný růst činí jen čtyři desetiny procentního bodu. Stát zde přerozděluje téměř 43 procent HDP, což umožňuje financovat rozsáhlý sociální model, zdravotnictví i vzdělávací systém. Přestože podnikatelé často poukazují na vysoké odvody, většina obyvatel vnímá systém pozitivně díky stabilní životní úrovni a kvalitě veřejných služeb.
3. Itálie
Daňová zátěž: 42,8 % HDP
Itálie má dlouhodobě pověst země s vysokými daněmi a zároveň složitou administrativou, což zvyšuje náklady pro podnikatele. Podíl daní na HDP vzrostl od roku 2000 o více než dva procentní body. V roce 2023 stát vybíral téměř 43 procent výkonu ekonomiky. Přesto Itálie bojuje s rozsáhlou šedou ekonomikou, která podkopává efektivitu systému. To vede k paradoxu: zatímco oficiálně má Itálie jednu z nejvyšších daňových zátěží v OECD, část ekonomické aktivity se vyhýbá formálnímu zdanění.
2. Dánsko
Daňová zátěž: 43,4 % HDP
Dánsko bývá často označováno za daňového šampiona, a to díky jedné z nejvyšších DPH v OECD a výrazně progresivnímu zdanění příjmů. Přesto podíl daní na HDP v posledních dvou dekádách klesl o více než tři procentní body. Stát přesto přerozděluje více než 43 procent výkonu ekonomiky, což je druhý nejvyšší podíl v rámci OECD. Vysoká důvěra občanů ve stát a kvalitu veřejných služeb znamená, že tento model je v Dánsku široce akceptován a nevnímá se jako přehnaná zátěž.
1. Francie
Daňová zátěž: 43,8 % HDP
Francie si dlouhodobě drží pozici země s největší daňovou zátěží v OECD. V roce 2023 stát vybral téměř 44 procent HDP, což je nejvyšší podíl mezi všemi sledovanými zeměmi. Ve srovnání s rokem 2000 se tato hodnota prakticky nezměnila, což ukazuje na stabilní model vysokého přerozdělování. Francouzský systém financuje rozsáhlý sociální stát, důchodový systém, zdravotnictví i podporu zemědělství. Kritici však upozorňují, že vysoké odvody mohou brzdit konkurenceschopnost a podnikání, zatímco zastánci poukazují na vysokou kvalitu veřejných služeb a sociální soudržnost, která tento model umožňuje.
