Jindřich Fáborský Jindřich Fáborský Jindřich Fáborský Jindřich Fáborský

4

fotografií

Fáborský: Nelíbilo se mi, jak jsou dělané konference, tak jsem si udělal vlastní

J

Jindřich Fáborský nechce být jen byzy manažer.  Před devíti lety založil a dodnes organizuje konferenci Marketing Festival a celoročně také kurzy zvané Digisemestr. Patří také mezi přední české recenzenty a testery motorek, kterým věnuje druhou polovinu svého času. Jezdí každý den a co týden testuje jinou motorku. 

Čím je pro vás motorka v nejširším slova smyslu a významu?

Motorky pro mě představují investici. Nemají sice tak vysokou návratnost jako třeba nemovitosti či umění, ale zase navíc k tomu přináší obrovský prožitek a radost. Aktuálně vlastním 15 strojů a doufám, že se mi sbírka bude dále rozrůstat.  

Jde tedy hlavně o sběratelství? 

Chci, aby dělali radost. Mně, rodině, kamarádům a třeba i mým byznysovým partnerům a klientům. Už teď na to trochu najíždím – schůzka může proběhnout u mně v dílně. Povinně obnáší filtrovanou kávu a jízdu na některém z veteránů. Tedy…  já je jako veterány nevnímám. Sbírám hlavně japonské stroje ze 70. let, a ty mají i na dnešní poměry dost slušnou dynamiku i jízdní emoce. 

Jaká byla a je vaše kariérní jízda? 

Dlouho jsem si myslel, že budu působit v IT. Od 13 let jsem opravdu byl ajťák, stavěl jsem tátovi počítače pro jeho obchod. Na střední škole jsem obchodoval - tak trochu načerno - s grafickými kartami, motherboardy a podobně. Prodal jsem jich několik tisíc. Vysoká škola zaměřená na IT pro mně byla jasná volba. V programování jsem ale neexceloval a začal mě víc zajímat byznys okolo. Pustil jsem se proto do studování marketingu. Navštívil jsem různé konference, ale nezdály se mi příliš dobré. Tak jsem založil vlastní. 

Takhle rychlá ta změna byla?

Pracoval jsem pro jednu výkonnostní agenturu v oddělení IT. Moje práce vypadala přesně jako ze seriálu IT Crowd. Když jsem se rozhodl změnit svůj obor a dal jsem výpověď, čirou náhodou tahle firma, která dosud poskytovala IT služby, přesedlala na marketing. Tak jsem se u ní nechal zaměstnat znovu. Po nějaké době jsme se rozloučili. A v roce 2013 jsem založil Marketing Festival. 

Jaká byla geneze celé akce? 

Start byl nečekaně raketový. Ještě pár měsíců před začátkem prvního ročníku jsem měl na účtu mínus 10 tisíc korun. Chtít vyprodat první ročník nového eventu, přesvědčit lidi, že z ničeho nic uděláme největší českou konferenci a navíc v Brně - to byl nápad úměrný hazardu. Ale podařilo se to a co je super, hned první ročník byl v zisku. Málo, ale přece. O dva roky později, na Festival 2015, jsme již dokázali během 24 hodin prodat vstupenky za osm milionů korun. To je na konferenci něco nevídaného, a to asi v rámci nejen českého ale i evropského trhu. 

Nezní to až podezřele idylicky? 

Idyla netrvala dlouho. Získal jsem v té době obrovské sebevědomí a rozhodl se pro expanzi do Londýna. Ta skončila krátce po založení firmy strmým krachem. Tahle velká lekce mi ukázala, že podnikání nelze stavět jen na intuici a ochotě přijmout velké riziko. Uspět v Británii je z mého pohledu pro Čecha mnohonásobně složitější, než u nás. Přišel jsem o hodně peněz a opravdu jsem si sáhl na dno. Zodpovědně jsem se pak zamyslel nad tím, jak má vypadat můj další život, a rozhodl jsem se, že nechci žít jen prací a ve stresu. A tak jsem zvolnil. Mohl bych mít mnohem víc aktivit, zkoušet nové nápady, snad i vydělávat výrazně víc peněz, ale mít dostatek klidu je pro mě důležitější. 

Takže jste našel svůj work-life balanc? 

Před zahájením Marketing Festivalu máme samozřejmě velmi divoké dva měsíce. Pak ale chci mít dostatek volna a prostor na cestování, širší rodinu, kamarády a tak. 

Po zbytek roku se nemusíte stresovat? 

Upřímně, já jsem povahou celkem stresař. Když jde třeba o Festival, všechno musí být perfektní. Zároveň mám prostě štěstí na lidi. Možná jsem moc důvěřivý. Každopádně náš tým funguje hlavně na loajalitě, lidskosti, kolegové nemusí být nejchytřejší nebo nejrychlejší, ale musí mít dobrý charakter. Dobří lidé si pak postaví kolem sebe další dobré lidi. A jak je vidět, tak to funguje. 

Pro vaši práci je jistě důležitá kreativita, jak o ni pečujete? Jak přicházíte na nové nápady? 

Nejvíc nápadů dostávám při nějakém pohybu – na kole, na procházce nebo na motorce. Chvíli mi hlavou běží písničky a když dojdou, přijdou myšlenky na nové projekty. Stává se mi, že pak musím zastavit a jít si to někam napsat. Digisemestr například vznikl na dálnici v Rakousku. Naopak Marketing Festival se zrodil z nudy, když jsem stál ve frontě na kafe z automatu na jedné konferenci v nějakém hotelu. Konference na mně působily velmi tíživou atmosférou, za obrovské ceny se účastník dočkal arogantního přístupu. Vzal jsem to proto z druhého konce. Zisk je fajn, ale peníze pro mě nepředstavují motivaci. Jde mi hlavně o přidanou hodnotu, moje aktivity musí mít nějaký přínos. Možná proto naše projekty fungují. Další důležitá věc je zábava – udělat si to hezké. Na to pak člověk může být hrdý.