Kupte si ForMen
Kupte si aktuální vydání FORMEN
Mladí a zamilovaní Šebesťákovi. Rodinný strom rodiny Šebesťákových. Manželé Šebesťákovi v roce 2010. Yvonne Šebesťáková si vzala českého tankistu, se kterým se z Londýna přestěhovala do Československa. Yvonne Šebesťáková si vzala českého tankistu, se kterým se z Londýna přestěhovala do Československa. Yvonne Šebesťáková si vzala českého tankistu, se kterým se z Londýna přestěhovala do Československa. Yvonne Šebesťáková si vzala českého tankistu, se kterým se z Londýna přestěhovala do Československa. Yvonne Šebesťáková si vzala českého tankistu, se kterým se z Londýna přestěhovala do Československa. Jan Kavan Jan Kavan s knihou svojí maminky Rosemary Kavanové. Jan Kavan s knihou svojí maminky Rosemary Kavanové. Jan Kavan s knihou svojí maminky Rosemary Kavanové.

12

fotografií

Pohnuté osudy válečných nevěst českých vojáků: Byla mezi nimi herečka i máma ministra

K

Každá z nich byla jiná, přesto je mnohé spojovalo. Válečné nevěsty - tak se říkalo ženám, které si vzaly zahraniční vojáky za krušných časů 2. světové války. Domů si své manželky přivedli i mnozí čeští vojáci, opačným směrem pak směřovaly české ženy, které si během závěrečné fáze války padly do oka s vojáky osvobozujících armád.

Yvonne Šebesťáková se tak provdala za českého tankistu, Rosemary Kavanová si vzala českého vojáka a Alena Caldarone pro změnu následovala amerického válečného laboranta do jeho domoviny. Jaké byly osudy těchto žen? 

Děti a manžela neopustila ani po sovětské okupaci

Yvonne Šebesťáková, za svobodna Cockell, se narodila v Londýně, studovala herectví a za války pracovala ve zdravotnictví. Asi nikdy ji však nenapadlo, že během války potká svoji osudovou lásku a odejde s ní z rodné země a od své rodiny do Československa. Přesně to se ale stalo.

„To bylo takový srandovní setkání. Já jsem stála na nádraží, on taky, bylo to takové venkovské nádraží. Za války měly vlaky třeba tři hodiny zpoždění. Tak jsme tam stáli a na sebe jsme koukali. On vypadal úžasně, já taky samozřejmě, protože jsem měla rande s nějakým jiným důstojníkem," popsala Yvonne v rozhovoru pro Paměť národa v roce 2010 své první setkání s manželem Karlem Šebesťákem. Dvojice se později vzala a po válce se přemístila do Československa, kde vstoupila do komunistické strany. Po ruské okupaci v 68. roce však Yvonne ze strany odešla a věnovala se překladatelské činnosti.

Po příjezdu Rusů dostala strach a chtěla ze země odejít. Karel Šebesťák jí opuštění země schválil. Ale jen s tím, že on zůstane, protože patří do Československa. S nesouhlasem se Yvonne setkala i u svých dětí. "Takže jak se rozhodnete, když byli tři děti a otec, který byl dobrý otec? Nakonec jsem si řekla, že horší to už nemůže být, a zůstala jsem,“ vysvětlila Yvonne. Často se stávalo, že manželství válečných nevěst nevydrželo. Docházelo k rozvodům a návratům do své domoviny, to ale nebyl Yvonnin případ. Ona svého manžela a děti nikdy neopustila.

Matka Pavla Kavana musela uprchnout z Prahy

Podobně na tom byla i londýnská učitelka Rosemary Kavanová. Ta si za války vzala českého vojáka a diplomata Pavla Kavana, kterého po válce v roce 1945 následovala do Československa. Zanedlouho se však spolu vrátili zase zpět do Londýna. Pavel Kavan byl ale později odsouzen k 25 letům vězení ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským, a tak manželé zamířili zase zpět do Prahy. Kavana propustili po čtyřech letech, zdraví měl však kvůli věznění velmi podlomené a brzy zemřel na infarkt.

Rosemary se věnovala autorské činnosti. Také psala pro Czechoslovak life, překládala a podporovala opozici. Hrozilo jí vězení, a tak v roce 1971 uprchla z Československa zpět do Anglie. Ani tam se ale nezastavila. Začala pracovat pro Palach Press, tiskovou agenturu podporující české disidenty, kterou založil její syn Jan. Překládala dokumenty Charty 77 a věnovala se psaní svých pamětí. V Česku byly vydány až v roce 1997 pod názvem Cena svobody. 

Exmanželka majitele Amazonu se po rozvodu stane čtvrtou nejbohatší ženou světa
Jeffu Bezosovi zůstane po rozvodu s manželkou MacKenzie 75 procent z podílu, který pár dosud vlastní ve firmě Amazon. MacKenzie Bezosová ve svých čtvrtečních tweetech uvedla, že manželovi přenechá i hlasovací práva nad svým podílem ve firmě a vzdá se i veškerých svých zájmů v deníku The Washington Post a ve vesmírné společnosti Blue Origin, za nimiž stojí také její exmanžel a i po rozvodu nejbohatší člověk na světě.

Láska na první pohled s vojákem Pattonovy armády

Českou zástupkyní válečných nevěst je Alena Zárubová z Plzně, která si za války vzala amerického vojenského laboranta Williama E. Caldarone ze 109. evakuační nemocnice, která byla součástí Pattonovy Třetí armády. Dvojice se do sebe zamilovala na první pohled, svatba byla rychlá a líbánky také. Po nich se ale musel Will vrátit do USA.

V prosinci 1945 byl ve Spojených státech amerických přijat federální zákon, který se týkal válečných nevěst (The War Brides Act). Ten umožňoval vstoupit do země drahým polovičkám vojenského personálu, a to včetně jejich dětí. Alena se vydala na cestu v červnu 1946 ještě s dalšími 130 ženami se stejným osudem. Netušila však, že se kvůli režimu se svojí rodinou neuvidí přes deset let. Pak do své rodné země mohla jezdit jednou za čas. „Co mě při návratech nejvíce udivovalo, jak se obyvatelstvo změnilo, dokonce ani v tramvajích nikdo s nikým nemluvil, každý se bál říkat "špatné věci". Nebyla jsme zvyklá na lidi, kteří jsou tak ponuří a žijí ve strachu. V roce 1946 jsem opouštěla svobodnou a otevřenou zemi a na tohle jsem nebyla zvyklá. Svoboda pro mě hodně znamená," řekla pro denik.cz. 

Alena Caldarone s manželem spolu zůstali celý život až do Williamovy smrti v roce 2012. Společně žili na Rhode Islandu, Alena se dala do podnikání v lékařské oblasti a žila velmi spokojený a nezávislý život, který by v tehdejším Československu hledala těžko. Domů se naposledy podívala v roce 1996.

Snímky mapující osud válečných nevěst naleznete ve fotogalerii

Související články
OBRAZEM: Milada Horáková se letos stala symbolem možná výraznějším než dřív
Letošní vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, která přibližuje osud Milady Horákové, zahájila už ve středu u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě iniciativa Bez komunistů. Postupně se přidávají i další organizace a instituce, které její odkaz oživují. Od justiční vraždy Milady Horákové, kterou nechal po vykonstruovaném procesu popravit tehdejší režim, uplynulo dnes 70 let. 
Svatby v době koronavirové: Sňatkům svitla naděje, červnové termíny s větším počtem osob začínají být reálné
Sňatek se letos rozhodlio uzavřít na šedesát tisíc párů. Koronavirová pandemie mnohým z nich ale překazila plány na jejich svatební den. K běžné předsvatební neuróze tak přibyly také obavy, zda se jejich svatba vůbec uskuteční. Dubnové i květnové termíny jsou v tuto chvíli už prakticky passé, pokud tedy nejste ochotni snížit počet hostí na úplné minimum, červnovým termínům ale svitla naděje.
Tři cesty k prosperitě po válce aneb jak obnovit Německo, Československo a Japonsko 
Když 7., respektive 8. května 1945 skončila 2. světová válka v Evropě a 2. září 1945 v Tichomoří, stál svět mimo jiné před úkolem obnovit vyčerpané a militarizací deformované ekonomiky jednotlivých států. Stejně tak měl před sebou rozjezd hospodářského systému v už tehdy se postupně globalizujícím světě, a to v mírových podmínkách. Možností měli tehdy politici a jejich národohospodářští poradci několik: od využití centrálně zpracovaných ekonomických plánů až po důvěru v autorevitalizační schopnosti tržních sil.