V době řádění pandemie COVID-19 se i kvůli perspektivě zaměstnání zvyšuje zájem o vstup do armády. Co také může potkat ty, kteří uspějí? Podívejte se na momentky z armádního výcviku z posledních měsíců.
Strakoničtí vojáci se zdokonalovali v brodění přes řeku či plavání na řece Otavě. „Ačkoliv se v názvu objevuje termín plavání, doporučujeme jej jako poslední možnost. Když nemůžete vodní překážku obejít po souši, překonejte ji broděním,“ uvedla kapitánka Tereza Kabourkovápro army.cz.
"Bylo to náročné v tom silném proudu. Na dně byly velké kameny, které se střídaly s hlubokými prohlubněmi. Museli jsme dávat pozor, aby nám neujely nohy a neodnesl nás proud. Ve skupině se řeka překonává mnohem lépe, než když je člověk sám,“ popsal chvíle v řece desátník Petr Procházka. S ostatními si vyzkoušeli i přenesení zraněného přes řeku na nosítkách.
Výcvik na divoké vodě na kanále v Českém Vrbném taky nebyl procházka růžovým sadem. Tam si vojáci vyzkoušeli záchranu tonoucího nebo překonávání vodního toku na plavidle. „Kolikrát se i nalokali. Alespoň tak zjistili, jakou má voda sílu. Peřeje a divoká voda představují něco úplně jiného než klidná vodní hladina. Osobní zkušenost je v tomto případě k nezaplacení. Jak se říká, když je voják připraven, není zaskočen,“ doplnil s úsměvem nadporučík Jan Toncar.
Za to chrudimští výsadkáři se do svého výcviku vrhli po hlavě a to doslova. Cvičili se totiž ve skákání do vody z několika set metrové výšky. Samozřejmě s padákem. Zajímavostí je, že výsadkář s padákem přímo do vody neskáče. Chvíli před tím, než se dotkne vodní hladiny, se totiž odpoutává z postroje a do vody se noří, když už padák drží v ruce.
„Zhruba sto metrů před dopadem na vodní hladinu si dává záložní padák na bok. Následně si odepíná nožní popruhy a rozepne prsní popruh. Při kontaktu kanady s vodní hladinou vysedne z padákového postroje a jde do vody. Kdyby voják do vody přistával ustrojený v padáku, hrozí mu nebezpečí utonutí,“ vysvětlil nadrotmistr Milan Hejč, instruktor výsadkové přípravy 43. výsadkového praporu.
