Jaderný komplex La Hague ve Francii, základna polských speciálních sil poblíž Krakova, mezinárodní letiště v Athénách či úřední čtvrť ve španělské Almerii. Tato a mnohá další místa po celém světě zastírá internetový gigant Google očím veřejnosti a na žádost úřadů je ve svých mapách zobrazuje rozmazaná či v pixelech.
Kdokoliv dnes může na internetu do detailů zkoumat satelitní snímek zahrady svého souseda. Ba dokonce snímek starý jen pár hodin. Komerční družice denně snímají povrch planety v neuvěřitelných detailech a projekt Street View navštívil i kdejakou polní cestu. Přesto i dnes existuje množství míst, která jsou na veřejně dostupných online mapách Google Maps či Microsoft Bing skryta očím veřejnosti.
Kostičkovaná řecká letiště
Z velké míry se jedná o strategické průmyslové či vojenské objekty, jejichž pixelizace v digitálních mapách je pochopitelná. Na retuše satelitních snímků si potrpí především Francie, evropská velmoc jaderné energetiky. Ve veřejném seznamu na anglické Wikipedii se však nachází i taková místa, kterými denně křižují tisíce lidí. Mezinárodní letiště v Athénách či na ostrově Korfu totiž nejsou destinacemi, která by se stranila davům.
Důvodem k rozmazání snímků jsou především národní bezpečnostní zájmy jednotlivých států a obavy z terorismu. V dobách zahájení Google Maps se stejného postupu dočkal i Bílý Dům, dnes je však sídlo amerického prezidenta Donalda Trumpa dostupné očím veřejnosti v plnohodnotném rozlišení. To naopak neplatí pro celou oblast Izraele včetně metropole Tel Avivu, jehož satelitní snímky jsou ve všech online mapách rozlišením poddimenzované.
