25 let rozdělené měny: Slováky zbrzdila nemožnost intervencí, tvrdí studie | E15.cz

25 let rozdělené měny: Slováky zbrzdila nemožnost intervencí, tvrdí studie

25 let rozdělené měny: Slováky zbrzdila nemožnost intervencí, tvrdí studie
euro
• 
ZDROJ: INFO.CZ

ščo

Ohledně českého přijetí eura momentálně krouží řada otazníků. Pro poučení o jeho efektech přitom někdy není ani potřeba chodit daleko. Stačí k sousedům, kteří ještě 25 let zpátky s Čechy sdíleli stejnou měnu i měnovou politiku. Z tohoto pohledu se na přínosy přijetí eura ve své nejnovější studii zaměřilo Centrum ekonomických a tržních analýz ve spolupráci se společností TopForex.

 Studie se zaměřila například na fakt, že přijetí eura znamená pro danou zemi ztrátu autonomní měnové politiky prováděné národní centrální bankou. V případě například nástupu hospodářské recese tak národní centrální banka ztrácí možnost stimulovat opětovný hospodářský růst měnovou depreciací a je nucena se uchylovat pouze k fiskálním nástrojům.

Dobře tuto situaci ilustrují statistická data z období ekonomické krize v letech 2008 až 2010, kdy česká koruna, maďarský forint i polský zlotý vůči euru výrazně oslabily. Slovensko přitom v této době zaznamenalo nejstrmější propad růstu HDP až do záporných hodnot i opětovný prudký růst.

Autor: CETA

Naopak hospodářský růst Polska, jehož měna vůči euru oslaboval z vyjmenovaných měn nejvíce, byl ze všech zemí nejstabilnější a jako jediný se nepropadl do záporných hodnot.

Jedním z argumentů pro přijetí eura je například také urychlení ekonomické konvergence a přiblížení se k standardu vyspělejších západních zemí, a to díky s ním spojeným přílivem zahraničních investic, tlakem na dodržováí fiskální kázně, zjednodušením zahraničních plateb a dalším faktorům.

Autor: CETA

Luděk Niedermayer: Musíme debatu o euru držet na věcné úrovni a zbavit ji ideologie

Statistické údaje let z let 2008 až 2016 však ukazují na skutečnost, že ačkoliv se Slovensko do roku 2013 v oblasti HDP na hlavu postupně blížilo k evropskému průměru, od roku 2013 zůstává tento ukazatel téměř nezměněn. Studie to přikládá i tomu, že na rozdíl od Česka nemohlo mít stimul měnových intervencí.

K úrovní západních evropských států se naopak konstantně přibližuje Česká republika (88 procent evropského průměru v roce 2016) a také Polsko, které ze všech zemí Visegrádské čtyřky rostlo v daném období nejrychleji (z 55 procent na 69 procent).

Autor: CETA

Evropská unie i eurozóna bude dál expandovat, tvrdí Evropská komise. Česko čeká růst ekonomiky

Studie také upozorňuje na nedostatečnou úroveň finanční gramotnosti Čechů, která si v případě zavádění eura vyžádá nutnost edukace obyvatelstva ohledně fungování nového měnového systému i změn, které přinese. Výsledky měření úrovně finanční gramotnosti v Česku například ukázaly, že pouze devět procent lidí bylo v roce 2015 schopno určit správnou hodnotu míry meziroční inflace.

Nadpoloviční podíl (52 procent) dotázaných tehdy navíc vykazoval jen spíše malou nebo velmi malou finanční znalost. Tvůrci studie tak upozorňují například na fakt, že přijetí eura může přinést riziko zvýšené vnímané inflace, což by mohlo vést ke skutečnému zdražování a současnému zvýšení nákladů pro obchodníky.

Studie ale zdůrazňuje i některé pozitivní aspekty přijetí eura, mezi něž patří snadnější srovnání cen zboží a služeb, úspora transakčních nákladů na výměnu peněz při cestách do zahraničí nebo vidinu ECB jakožto silné nadnárodní instituce, která zajistí dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a rozumnou monetární politiku.

V rámci zahraničního obchodu se pak zmiňuje zejména o úspoře nákladů na zajištění proti měnovému riziku. Právě ty prudce vzrostly například v polovině loňského roku kvůli spekulacím o konci kurzového závazku ČNB.

Bilance: Koruně narostly svaly, tvrdá měna ale Čechům příliš nepomohla

Autor: ščo
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud