Až téměř katastrofických scénářů, jak regulace dusí tradiční banky a bankovní byznys přebírají technologičtí hráči, neustále přibývá. Nahrává tomu i rozvoj fin-tech sektoru a třeba i role bitcoinu. Má vůbec tradiční bankovnictví v současném technologickém světě místo?
“Domnívám se, že právě proto se banky musí vrátit k svému hlavnímu byznysu. To je získávání zdrojů a jejich poskytování těm, kteří mají podnikatelské záměry, případně domácnostem. Lidi budou mít pořád nějaké úspory a budou je chtít zachovat v čase. Nejlepší je cesta shromáždit je na jednom místě, protože pak se o ně dá lépe pečovat. To bude i nadále podstata bankovnictví,” řekl v rozhovoru pro E15 guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Už nyní musí banky zvládat velké výzvy spojené s technologickým pokrokem, jako je třeba otázka platebních systémů či transakčních plateb. “Banky se budou muset přizpůsobit a myslím, že už to ve velké míře dělají,” je přesvědčen guvernér.
To, že samotné bankovnictví anebo směnu zboží a služeb zásadně ovlivní měny typu bitcoin, ale v podstatě odmítá. “Bitcoin není podle mě měna. Měna je něco, co může někdo garantovat - vydavatel, který má nějakou váhu, ať už ekonomickou nebo autoritativní. To, že někdo někde vytiskne nějaký unikátní kód a že se lidi dohodnou, že si to budou vyměňovat - prosím, ale není to měna. Nemá to mezinárodní akceptaci. Není nikdo, kdo by se za ní postavil. Není tam ten takzvaný “lender of last resort” (věřitel poslední instance),” řekl Jiří Rusnok.
Bitcoin vznikl v roce 2009 a je navržen tak, aby ji nikdo nemohl jakkoliv ovlivňovat, tedy ani vlády, ani centrání banky.Kybernetické mince "razí" síť počítačů se specializovaným softwarem. Ten je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. Státní měny jsou přitom v posledních letech často oslabovány masivním tištěním nových peněz centrálními bankami.
