Komentář: Kdo vydělá na konci intervencí?

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok Zdroj: Michael Tomeš, E15

Peníze, koruny
Česká národní banka (ČNB) bude oficiální součástí Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), což je vznikající orgán na úrovni Evropské unie, který by měl v budoucnu zajistit včasné varování před hospodářskými krizemi. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválila vláda.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
ČNB
ČNB
7
Fotogalerie

Malé a střední podniky v Česku by měly opuštění intervenčního režimu zvládnout. Exitu nahrává i stav ekonomiky.

V poslední době média zaplavily předpovědi okamžiku, kdy Česká národní banka opustí intervenční režim kurzu koruny. Poslední čísla o vývoji inflace dávají tušit, že změna politiky ČNB se skutečně blíží.

Do české ekonomiky a obchodu se promítají i mezinárodní události, s nimiž se musíme vyrovnat – brexit, migrace, změny politických nálad, zvyšování mezinárodního napětí, výsledky voleb v USA... Některé z nich mají potenciál skutečně rozkolísat mezinárodní obchod, a z globálního pohledu je tak posílení koruny pouze „drobnost“, které se nemusíme bát. Krátkodobě však, pravda, může dojít k menším problémům. Pro některé firmy bude těžší se adaptovat, ale rozhodně nepůjde o fatální záležitost.

 

 

Opuštění kurzového režimu je třeba zasadit do makroekonomických souvislostí, které jsou v současné době velmi příznivé. Česko vykazuje nízkou nezaměstnanost, roste HDP, roste inflace, jinými slovy pro uvolnění kurzu je vhodná doba.

S otázkou, kdy ČNB „pustí“ korunu, je spojena obava, jak tento krok ovlivní české firmy a českou ekonomiku. Přestože nejviditelnějšími ikonami hospodářství jsou velké korporace, tak více než polovinu výkonu ekonomiky mají na svědomí malé a střední firmy, tedy živnostníci a firmy s méně než 250 zaměstnanci. V Česku jde o více než milion ekonomických subjektů, více než 99 procent z jejich celkového počtu. Zaměstnávají téměř 60 procent všech zaměstnanců a podíl přidané hodnoty malých a středních podniků činil v roce 2015 54 procent. Jaké má tento důležitý hospodářský sektor předpoklady, aby se vyrovnal s uvolněním kurzového režimu?

 

 

Hlavní devizou malých a středních firem je jejich flexibilita a schopnost přizpůsobit se změnám na trhu. V tom mají velkou výhodu proti korporátním gigantům. Pokud by česká měna vůči euru posílila o zhruba očekávané dvě koruny, menší firmy se adaptují dobře a rychle, protože je tento krok dlouhodobě očekávaný. Určitým problémem by mohlo být případné razantnější posílení koruny, ovšem tomu by pravděpodobně centrální banka, a firmy by tak získaly čas na divočejší vývoj zareagovat. Posílení koruny výrazněji pocítí firmy, které operují s menšími maržemi, než firmy prodávající výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

 

 

Očekávané posílení koruny s sebou přinese i pozitivní jevy. Bude působit protiinflačně, a úrokové sazby proto neporostou rychle. Firmy tím získají možnost po delší dobu využívat výhodnější financování. Posílení české měny jednoznačně pomůže firmám zaměřeným na dovoz, které byly kvůli intervencím v nevýhodě.

K optimismu svádí i pohled do nedávné minulosti. Díky své pružnosti se malé a střední podniky poměrně dobře vypořádaly i s hospodářskou recesí z roku 2008. Sečteno a podtrženo – dosavadní zkušenosti naznačují, že polovina ekonomiky reprezentovaná malými a středními podniky by měla zvládnout uvolnění kurzového režimu bez větších obtíží.

 

Autor je generálním ředitelem Českomoravské záruční a rozvojové banky