Konkurence penzijních fondů přichází. Část jejích daňových výhod ale už poslanci škrtli
Nejnovější přísun informací, postřehů a zajímavostí ze světa investic.
V tomto vydání Investičního newsletteru e15 se dočtete:
- DIP míří do třetího čtení, návrh doznal několik změn.
- Wood & Co. nabízí investici do sbírky děl Alfonse Muchy.
- Investown získal jako první licenci ČNB na investiční crowdfunding.
- Indie láká burzovní investory čím dál víc.
- … plus další dění ve světě investic.
Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)
Co zaujalo 📻
Lidem, kteří se chtějí zajistit na stáří a například jim nevyhovují stávající penzijní fondy či si prostě chtějí peníze spravovat sami, přibude brzy další státem podporovaná, respektive daňově zvýhodněná možnost. Má jít o takzvaný dlouhodobý investiční produkt čili DIP. V nejbližších dnech zamíří v poslanecké sněmovně do třetího čtení zákon, který jej upravuje. Část investorů však nejspíš bude z výsledné podoby produktu, který se nestihl schválit za vlády Andreje Babiše, zklamána.
Od nového roku, případně s menším zpožděním, by DIP mohly začít nabízet Českou národní bankou regulované finanční firmy, jako jsou banky, investiční společnosti, obchodníci s cennými papíry, ale i zahraniční licencované firmy, pokud mají v Česku pobočku. Pro nabízení DIP se budou muset poskytovatelé u ČNB zaregistrovat.
K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Ale popořádku. Co konkrétně DIP vlastně bude? Stejně jako doplňkové penzijní spoření bude součástí daňově zvýhodněného třetího důchodového pilíře. Jeho účelem bude motivovat lidi, aby si ve větší míře sami zajistili peníze na stáří a nespoléhali se jen na státní důchod. Lidem DIP umožní investovat do investičních nástrojů, ať už podílových, či burzovně obchodovaných fondů, akcií či dluhopisů na základě vlastního uvážení. Peníze ale budou moci vložit i na běžný spořicí účet nebo termínovaný vklad.
„Na potřebě zatraktivnění třetího pilíře se shoduje celý finanční trh. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tento typ penzijního produktu je naprosto běžný ve všech okolních zemích i v investičně rozvinutých zemích,“ napsala na sociální síť LinkedIn Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh. „A i když penzijní fondy jako jediné budou mít státní příspěvek, je potřeba třetí pilíř zatraktivnit i pro mladší a střední generaci. DIP toto přináší,“ dodala.
Vklady do DIP bude možné odečítat od daňového základu, a to až do maximální roční výše 48 tisíc. Klient si bude moci zvolit, zda na DIP využije celou tuto částku, či ji rozdělí i mezi další státem podporované produkty, tedy „penzijko“ a životní pojištění. Případné příspěvky od zaměstnavatele budou osvobozené od daně do souhrnné roční částky 50 tisíc korun. Na rozdíl od penzijního spoření však na DIP nebude stát posílat státní příspěvky.
Zajímavostí je, že oproti původnímu návrhu doznal či dozná zákon upravující DIP několik změn. Došlo mimo jiné k omezení investičních nástrojů, do nichž budou lidé moci vkládat peníze. Vypadly firemní dluhopisy či jiné cenné papíry, které nejsou obchodované na regulovaných trzích, například na pražské burze. Nemělo by tak hrozit riziko, že jako nástroj investování či spoření na důchod budou propagovány různé pochybné korporátní bondy.
Pozměňovací návrhy také počítají s tím, že nebude možné uplatnit takzvaný portfoliový přístup. Na stole totiž byla původně možnost, že by se v rámci DIP neuplatňoval tříletý časový test při prodeji cenných papírů. Z této změny oproti původním návrhům asi bude řada investorů, zejména movitějších, nejvíce zklamána.
Mezi zákonodárci panovaly obavy, že v případě portfoliového přístupu by byl produkt až příliš daňově atraktivní a docházelo by jeho prostřednictvím k daňovým optimalizacím. „Zdanění v rámci DIP bude probíhat na základě obecných pravidel zdanění investic – uplatní se obecná pravidla zdanění úroků, dividend a časového testu pro prodej cenných papírů,“ uvedla Brodani.
Na druhou stranu, zatímco u penzijního spoření se zvažuje, že by došlo k omezení jednorázových výběrů, u DIP se s něčím takovým alespoň zatím nepočítá. Právě to se ale některým expertům na trhu nezamlouvá.