Evropská komise schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Moderna je druhou očkovací látkou proti COVID-19 s podmínečnou registrací na unijním trhu. Od konce loňského roku už státy EU očkují první schválenou látkou od firem Pfizer a BioNTech.
„Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize,“ komentovala podmínečné doporučení druhé očkovací látky šéfka agentury EMA Emer Cookeová. Agentura bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.
EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách.
Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.
„Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,“ uvedla po dnešním schválení druhé očkovací látky předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se „zvýší rychlost“ distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.
Látka společnosti Moderna má proti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první v EU již používané vakcíny je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.
Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí 30 tisíc lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.
Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před COVID-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.
Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.
