Roční míra inflace v Evropské unii v květnu činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. V České republice pak roční inflace klesla na 3,1 z dubnových 3,3 procenta, i tak ale patří k nejvyšším v unii, oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
V eurozóně roční míra inflace v květnu klesla na 0,1 z dubnových 0,3 procenta, uvádí konečná zpráva statistického úřadu. Je to stejná hodnota, jakou Eurostat uváděl v předběžné zprávě, která neobsahovala data za celou EU.
Proti dubnu se ceny v eurozóně snížily o 0,1 procenta, v celé EU zůstaly v meziměsíčním srovnání beze změn. V České republice se ale o 0,5 procenta zvýšily.
Nejvyšší roční inflaci v EU mělo v květnu Polsko, a to 3,4 procenta. Hned za ním je Česká republika, třetí nejvyšší inflace byla v Maďarsku. Tam činila 2,2 procenta. Naopak nejnižší inflaci mělo Estonsko, a to -1,8 procenta, což je deflace, tedy pokles cen v meziročním srovnání. Podobně Lucembursko registruje roční inflaci -1,6 procenta, Kypr a Slovinsko pak shodně -1,4 procenta. Roční míra inflace na Slovensku zůstala na dubnových 2,1 procenta, uvedl Eurostat.
Inflace v eurozóně se tak v květnu ještě více vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se roční inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.
Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.
