Reakce Belgie na šíření koronaviru byla nejhorší z vybraných 21 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Boj s pandemií naopak nejlépe zvládl Nový Zéland, vyplývá z indexu, který sestavil časopis The Economist a jeho The Economist Intelligence Unit.
Economist hodnotil testovací kapacitu na nemoc COVID-19, zajištění zdravotní péče, která se netýká koronaviru a úmrtnost na koronavirus. K tomu připočítal rizikové faktory, jako rozšíření obezity v populaci, podíl obyvatel nad 65 let a počty lidí přijíždějících ze zahraničí.
V každé kategorii země dostala od jednoho do čtyř bodů a výsledkem bylo průměrné skóre na základě všech kategorií. Belgie skončila poslední s hodnocením 2,11. Ačkoliv získala nejvyšší skóre v hodnocení testovací kapacity, v oblasti úmrtnosti naopak propadla. Země má k 17. červnu podle údajů projektu Our World in Data s 9663 oběťmi koronaviru na milion obyvatel nejvyšší úmrtnost na světě.
Ve skupině nejhůře reagujících zemí skončily také Španělsko, Itálie a Velká Británie. „V případě Itálie a Španělska je to částečně pochopitelné: tyto země zasáhla pandemie jako první v Evropě a měly málo času se připravit,“ uvádí Economist.
Špatné skóre Británie se podle analýzy vysvětluje obtížněji. „Globální konektivita země – a především Londýna – by mohla pomoci vysvětlit vysoký počet obětí, ale nárůst počtu případů byl pomalejší než v dalších evropských zemích a Británie měla čas se připravit,“ píší autoři analýzy s tím, že na vině mohou být pomalá a špatně koordinovaná reakce úřadů, počáteční nedostatek testovacích kapacit a rozhodnutí pozastavit trasování nemocných.
Na druhém konci žebříčku se umístil Nový Zéland s hodnocením 3,67. Země na koronavirus reagovala rychle a zavedla rozsáhlá preventivní opatření.
Jako dobrý hodnotí Economist i přístup Austrálie, Dánska, Německa, Izraele, Islandu, Norska a Rakouska. Tyto země zvládly dobře koordinovat reakci úřadu na krizi, zaznamenaly jen malý nárůst úmrtnosti v populaci oproti obvyklému stavu, udržely v chodu programy trasování nemoci a zvládly zajistit zdravotní péči pro ostatní pacienty, kteří nebyli nemocní s koronavirem.
„Ne všechny tyto země zavedly striktní karanténní opatření, ale všechny reagovala agresivním testováním a trasováním nemoci,“ uzavírá Economist. Česko do indexu zahrnuto nebylo.
