Nouzový stav a finanční ztráty firmy. Jak je vyčíslit a řešit? | E15.cz

Nouzový stav a finanční ztráty firmy. Jak je vyčíslit a řešit?

Kamila Ondráčková

Zastavili nebo jste omezili činnost kvůli Koronaviru? Je možná náhrada ztrát, způsobených firmám v důsledku pandemie Koronaviru?

Za našeho života bezprecedentní virová pandemie Covid-19 staví společnost do zcela nové situace. A i když v současnosti jde hlavně o zdraví a životy lidí, řada firem již nyní řeší otázku ekonomického přežití a své budoucnosti. V řadě oborů se zastavila ze dne na den práce a ztráty, ať už z důvodu krytí nezbytných fixních nákladů nebo z ušlého zisku, rychle narůstají. Silně je zasažen zejména cestovní ruch, pohostinství, část obchodu, některé služby, osobní doprava. Otázka možných kompenzací je pro řadu těchto firem otázkou přežití. Vláda postupně chystá řadu opatření na zmírnění ztrát a je dobré být na tyto možnosti připraven.

Zeptali jsme se proto Johna Wilkinsona, partnera poradenské společnosti EY a odborníka na oblast vyčíslování ztrát a náhrady škody, co by firmám, které jsou zasaženy, v současné situaci poradil.

I když v současné době ještě zdaleka není jasný rozsah opatření, ani objem prostředků, které vláda použije na zmírnění důsledků dopadu koronaviru na ekonomiku, firmy by měly již nyní uvažovat o podniknutí základních kroků, které jim v budoucnu mohou pomoci pří zmírnění těchto dopadů. V zásadě jde o to položit si tři základní otázky.

Daně a výdajový paušál za rok 2019 v příkladech

První: Jaké existují možnosti kompenzovat ztráty a mám na ně nárok?

V podstatě existují tři možnosti – pojištění, státní podpora či žaloba o náhradu škody. Pojištění může přitom být těžko využitelné, protože řada pojistných smluv se nevztahuje na přerušení provozu v důsledku epidemie nebo „vyšší moci“. Nicméně všechny tyto tři způsoby mají jedno společné - jakýkoliv nárok je nutné doložit, přesně vyčíslit a prokázat, a proto je důležité, aby už nyní začaly firmy myslet na sběr a evidenci potřebné dokumentace.

Maláčová: Živnostníky možná na půl roku osvobodíme od plateb na důchod

Druhá: Co všechno si mohou firmy nárokovat?

Záleží zejména na charakteru nároku. Mohou se týkat jak přímých ztrát (např. hodnotu objednaných, ale neodebraných a nezaplacených služeb), tak i dalších navazujících ztrát, např. nevyužitých pracovníků, právních nákladů apod. U širších nároků by mohlo jít zejména o ušlý zisk. Zvláště u větších firem může být byznys poměrně komplexní a predikce vývoje hospodářské činnosti, tzn. jak bych na tom byl, kdyby nedošlo k epidemii nebo nedošlo k vyhlášení stavu nouze, nemusí být elementární záležitostí. Důležité je hned od počátku vytvořit jasnou metodiku, podle které se pak postupuje. Zároveň je důležité prokázat, že firma podnikla dostatečné kroky, aby případné ztráty minimalizovala. Sedět doma a čekat, že mi někdo všechny ztráty nahradí není dobrá strategie.

Třetí: Jak kvantifikovat ztráty?

Kvantifikovat škody na fyzických objektech, např. po povodních, je relativně jednoduché. V současné situaci, kdy se bavíme o ušlém zisku, bude situace složitější. Je nutné vytvořit model zahrnující realistické předpoklady budoucích zisků, opírající se jak o data z minulosti, tak o obchodní plány a predikce. Data v takovém modelu pak musí být podloženy relevantní dokumentací. Ta může zahrnovat nejen účetní doklady nebo smlouvy, ale i např. korespondenci s obchodními partnery, zápisy z porad a další interní materiály. Jak už jsem zmínil, je velmi důležité začít shromažďovat tyto informace co nejdříve. Řada nároků totiž ztroskotá na tom, že firmy nejsou schopny hodnověrně popsat nebo doložit, jaký byl skutečný dopad na jejich podnikání.

Vyčíslování ztrát a nárokování jejich náhrady, zvláště u komplexnějšího byznysu, je sofistikovaná záležitost, proto je dobré využít podpory právní kanceláře a odborníka na vyčíslování škody.

Ministerstvo financí odloží termín přiznání daní

John Wilkinson vede ve společnosti EY oddělení forenzních služeb a podpory integrity v ČR a regionu střední a jihovýchodní Evropy. Je globálním lídrem transakčních forenzních služeb a podpory integrity. V uplynulých letech působil v Londýně, Curychu, Moskvě a Dubaji, kde řídil týmy zabývající se vyšetřováním hospodářské kriminality, kybernetickou bezpečností, technologiemi na odhalování kriminality v ekonomickém prostředí, či soudními spory.

Autor: Kamila Ondráčková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!