Zdanění bitcoinu 2026: Kdy a jak danit kryptoměny v daňovém přiznání za rok 2025

Zdanění zisků z bitcoinu a dalších kryptoměn v roce 2026 už podléhá upraveným pravidlům, která začala platit v únoru loňského roku. To má vliv na podobu daňového přiznání za rok 2025.

Mění se způsob, jak se daní příjmy z bitcoinu, a přibyl způsob, jak neplatit daně z kryptoměn. Pro jejich dlouhodobější držitele nastaly změny v ideální dobu, protože v roce 2025 cena bitcoinu šplhala na historické rekordy. To dalo řadě kryptoinvestorů příležitost takzvaně realizovat zisky. S tím ale souvisí právě i daňová povinnost.

Z pohledu fyzických osob došlo k narovnání podmínek pro držitele cenných papírů a kryptoměn, oba druhy investic podléhají v principu stejným daňovým pravidlům. Bitcoin a další kryptoměny ale mají řadu svých specifik, která je nutné brát v potaz při vyplňování daňového přiznání.

Kdy vzniká povinnost danit bitcoin a kryptoměny

Otázku „kdy se musí danit bitcoin nebo jiné kryptoměny?“ vůbec nemusí řešit ten, kdo bitcoin, ether, solanu, litecoin, dogecoin, monero, XRP nebo úplně jinou virtuální minci jen drží. A tudíž ji neprodá nebo nevymění za jinou kryptoměnu nebo zboží a služby.

Zdanitelný příjem je tedy hypoteticky každý prodej bitcoinu a spol. za koruny nebo jinou státní měnu, případně jeho směna za jinou kryptoměnu včetně takzvaných stablecoinů. Daňovou událost může představovat například také platba bitcoinem za služby nebo zboží stejně jako takzvaný staking.

Ten je obdobou vyplácení dividendy. Kryptoměnám jako solana, ether nebo ADA pomáhá mechanismus stakingu se zabezpečováním jejich transakcí. Přestože k vyplácení odměny za staking dochází ve formě té které kryptoměny, jedná se o zvláštní druh zdanitelného příjmu podléhající patnáctiprocentnímu zdanění.

Jak se daní příjmy z bitcoinu a kryptoměn

Příjmy z bitcoinu nebo jiné kryptoměny se daní jen na základě dosaženého zisku, tedy rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou. To platí i pro případy obchodování jedné kryptoměny za druhou, což přináší složitosti zejména traderům se stovkami, ba dokonce tisícovkami obchodů ročně. V daňovém přiznání se zdanitelné příjmy fyzické osoby z kryptoaktiv včetně nákladů na jejich pořízení uvádějí do kolonky Ostatních příjmů podle § 10.

Jiná pravidla ale platí pro případ, kdy jsou kryptoměny, přesněji z definice České národní banky kryptoaktiva, součástí obchodního majetku podnikatele nebo OSVČ, kteří bitcoin přijímají jako platbu za zboží nebo kryptoměny těží. V takovém případě se jedná o součást příjmů z podnikání.

Limit 100 tisíc korun: Kdy je prodej kryptoměn osvobozen

Z pohledu držitelů kryptoměn představuje klíčovou hranici částka 100 tisíc korun. Pokud v roce 2025 od poloviny února, kdy začaly platit daňové změny, prodali nebo směnili kryptoměny v celkovém úhrnu příjmů do 100 tisíc korun, nemusejí to uvádět v daňovém přiznání za rok 2025. Tyto celkové příjmy by podléhaly takzvanému hodnotovému testu.

Pozor na chybnou interpretaci, že hodnotovému testu 100 tisíc korun podléhají jen realizované zisky. Nikoliv, hranice 100 tisíc korun se týká veškerých příjmů z kryptoaktiv. Z příjmů nad 100 tisíc korun by už bylo nutné v případě realizace zisku odvádět daň.

Časový test tři roky: Jak legálně neplatit daň z bitcoinu

Existuje způsob, jak legálně neplatit daně z kryptoměn. Umožňuje to loni zavedený časový test na kryptoměny. Časový test osvobozuje prodej bitcoinu nebo jiné kryptoměny po třech letech držení od daňové povinnosti. Daňové přiznání za rok 2025 je tak historicky první, při jehož vyplňování mohou investoři kalkulovat s hodnotovým a časovým testem pro kryptoměny. U časového testu musí investor prokázat tříletou dobu držení bitcoinu nebo jiné kryptoměny.

Z pohledu finanční správy by byl nejprokazatelnější výpis transakcí z regulované kryptoburzy nebo směnárny. Z něj by mělo být patrné, že klient držel kryptoměnu na burze minimálně tři roky. Způsob fungování bitcoinu a spol. pomocí veřejně dohledatelné účetní knihy – blockchainu – ale teoreticky umožňuje prokázat splnění časového testu i poukázáním na záznamy v blockchainu. „Důkazní břemeno ve standardním daňovém řízení tíží poplatníka. Ten prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. Dané se týká i časového testu držení kryptoaktiva. Finanční správa není v pozici, aby jakkoli stanovovala způsoby či důkazní prostředky, kterým má poplatník svá tvrzení prokazovat,” popisuje mluvčí generálního finančního ředitelství Patrik Madle. 

Podle daňové specialistky Nikoly Žítkové není nijak překvapivé, že zatím stále chybějí informace ze strany finanční správy o tom, co bude uznávat jako prokázání splnění časového testu. „Často chodí vysvětlení od finanční správy s velkým zpožděním, kdy je daná věc už v praxi, ale informace k jejímu uplatňování dorazí třeba o půl roku později,” vysvětluje Žítková.

Sazba daně z kryptoměn pro rok 2026

Daň z kryptoměn, respektive ze zisků z prodeje nebo směny kryptoaktiv, činí 15 procent. Pomyslné zdanění bitcoinu v roce 2026 ale může dosáhnout i 23 procent. Vyšší sazba se uplatní na příjmy fyzické osoby, které přesáhly částku 1 676 052 korun. Do ní se započítají její veškeré příjmy, tedy i ty kapitálové.

Návod: Jak vypočítat daň z kryptoaktiv

Výpočet daně z kryptoměn mohou významně usnadnit webové aplikace typu WhaleBooks, které po nahrání potřebných údajů automaticky spočítají výši daně k úhradě. Poplatníka však nezbavují zodpovědnosti za správnost údajů v daňovém přiznání. V neposlední řadě kvalita výstupu tohoto typu aplikací přímo souvisí s kvalitou vstupních podkladů.

Jaké podklady a výpisy potřebujete pro finanční úřad

Nejen při využívání WhaleBooks a spol. by si měl poplatník pro výpočet daně z kryptoměn připravit několik zásadních podkladů. Typově jde o výpisy transakcí z kryptoburz nebo kryptopeněženek, případně i kurzový lístek ČNB pro daný den v případě směny bitcoinu a spol. do eura nebo dolaru, případně jiných digitálních mincí navázaných na kurz státního oběživa.

Jak spočítat zisk z kryptoměn ke zdanění

Pokud poplatník nesplňuje podmínky časového nebo hodnotového testu, v první řadě musí správně vypočítat zisk z kryptoměn. K tomu může dojít dvěma způsoby:

• Metoda FIFO (First-in, First-out) spočívá v pomyslném „vyskladňování“ jednotlivých virtuálních mincí. Tedy vzájemném započítávání nákupních a prodejních cen konkrétních virtuálních mincí ve chronologickém pořadí.
• V případě váženého průměru se vypočítává průměrná nákupní cena. Každá metoda může vést k rozdílné výši zdanitelného zisku. U obou metod je nutné  je nutné dodržet konzistenci při jejich používání.

Kam uvést kryptoměny v daňovém přiznání

Příjmy z kryptoaktiv se v daňovém přiznání uvádějí do kolonky dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona). Ta je součástí přílohy číslo 2 formuláře daňového přiznání. Formulář počítá se sloupci pro započtení nákladů na pořízení kryptoměn.

Modelový příklad výpočtu daně z bitcoinu

Jednoduchý modelový příklad naznačuje i rozdíly ve výpočtu zisku podle metody FIFO a váženého průměru. Představme si následující hypotetické transakce, které nesplňují hodnotový ani časový test:

• 1.1. 2025: Nákup 0,1 bitcoinu za 200 tisíc korun
• 1. 2. 2025: Nákup 0,1 bitcoinu za 190 tisíc korun
• 1. 9. 2025: Prodej 0,1 bitcoinu za 250 tisíc korun

Výpočet danitelného zisku:

• Metoda FIFO (prodává se první nákup): Zisk = prodejní cena – nákupní cena prvního 0,1 BTC = 250 tisíc korun – 200 tisíc korun = 50 tisíc korun
• Metoda váženého průměru: Celkové náklady na 0,2 BTC činí 390 tisíc korun. Průměrná nákupní cena za 0,1 BTC je 195 tisíc korun. Zisk = 250 tisíc korun – 195 tisíc korun = 55 tisíc korun.

Jak Finanční správa kontroluje kryptoměny

Finanční správa má postupně čím dál bohatší metody dohledu nad tím, zda poplatníci správně daní zisky z prodeje bitcoinu nebo jiných kryptoměn. V první řadě si může vyžádat údaje z kryptoburz a směnáren včetně těch zahraničních.

V celé Evropské unii postupně kvůli zpřísňující regulaci a komplexnějším zákonům proti praní špinavých peněz mizí kryptoburzy a směnárny, které by při registraci uživatele nevyžadovaly ověření totožnosti.

Transakce s kryptoměnami navíc obecně nejsou až na výjimky anonymní, ale jen pseudoanonymní. Lze je dohledat ve veřejném blockchainu a údaje případně propojit s identitou uživatele kryptoburzy nebo jiné služby ověřující totožnost.

V roce 2026 navíc začíná v Česku platit evropská směrnice o spolupráci v oblasti daní DAC8. Ta vyžaduje, aby poskytovatelé služeb s kryptoaktivy registrovaní v EU automaticky sbírali a reportovali finanční správě údaje o transakcích konkrétních uživatelů na kryptoburzách.

Shrnutí: Jak zdanit bitcoin v roce 2026 správně

Klíčem je správná evidence nákupních a prodejních cen. V případě splnění časového a hodnotového testu by měla rovnou sloužit jako prokázání doby držení konkrétní kryptoměny, pokud by si tyto podklady finanční úřad vyžádal.

Zejména při větším objemu obchodů ale může být pro laika otázka správného zdanění bitcoinu a spol. mimořádně komplikovaná. Nejen v takových případech by se hodilo využít služby daňových specialistů.

VIDEO: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v Poslanecké sněmovně, tvrdí Žítková z NeoTax v pořadu Flow:

FLOW: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v poslanecké sněmovně, tvrdí poradkyně Žítková • Zdroj: e15