Jaké budou mít léky na hubnutí dopady na ekonomiku a kdo na tom ve výsledku vydělá?
- Léky na hubnutí vytvořily rychle rostoucí trh, který má do roku 2035 dosáhnout 150 miliard dolarů.
- Přechod od injekcí k pilulkám urychluje adopci a může podpořit akcie výrobců, zejména firmy Novo Nordisk.
- Široké rozšíření léků může mít druhotné dopady: pomoc aerolinkám, tlak na fastfood a sladké nápoje, růst poptávky po oblečení.
Před několika lety se na trhu objevily léky, které změnily pohled společnosti na hubnutí. Odstartoval to lék Ozempic od dánské společnosti Novo Nordisk, jehož hlavním zaměřením byl nicméně diabetes druhého typu a hubnutí bylo jen vedlejším efektem.
Následovala léčiva přímo na hubnutí, Wegovy od stejného výrobce a konkurenční Zepbound od americké Eli Lilly. Oba léky se staly hitem a jsou hlavními představiteli trhu léků na hubnutí. Raketový růst tohoto trhu má pokračovat i v dalších letech, například Morgan Stanley očekává, že se velikost trhu zdesetinásobí a dosáhne v roce 2035 150 miliard dolarů oproti 15 miliardám v roce 2024.
Uživatelskou přívětivost a tím i další růst trhu podpoří uvedení léků na hubnutí ve formě tabletek, protože doposud byly oba zmíněné léky ve formě injekcí. Novo Nordisk uvedl pilulky Wegovy v USA, což je pro léky na hubnutí nejdůležitější trh, v lednu tohoto roku, u Eli Lilly se očekává, že ke schválení perorální léku dojde ve druhém kvartále tohoto roku.
Zřejmým důsledkem růstu trhu je úspěch firem vyrábějících tyto léky. U akcií Novo Nordisk se po velmi slabém roce a půl může rýsovat oživení, s uvedením pilulky Wegovy na trh. Investoři by ale neměli zapomínat na možné efekty druhého řádu, pokud dojde k širokému rozšíření těchto léků.
Investiční banka Jefferies přišla se zajímavou úvahou, že léky na hubnutí by v budoucnu mohly podpořit ziskovost aerolinek. Jak? Pokud by se průměrná hmotnost pasažérů snížila o desetinu, americké letecké společnosti by podle ní mohly ušetřit až 1,5 procenta nákladů na palivo a zvýšit svůj zisk na akcii o čtyři procenta.
Naopak mezi poražené mohou patřit výrobci slazených nápojů a průmyslově zpracovaných potravin. Například firmy jako PepsiCo a Coca-Cola a fastfoodové řetězce typu McDonald's. Uživatelé léků na hubnutí totiž kromě menší chuti k jídlu mohou také zaznamenat změny preferencí. Mohou se odklánět od tučných a sladkých jídel, na nichž tyto nejznámější potravinářské a nápojářské firmy z velké části staví svůj byznys.
Dalších důsledků může být celá řada. Například vyšší obměna šatníku kvůli změnám v tělesné konstituci a z toho plynoucí rostoucí tržby oděvních značek. Masivní rozšíření léků na hubnutí může zásadně proměnit celou řadu odvětví dnešní ekonomiky a investoři by si toho měli být vědomi.
