Jaké budou mít léky na hubnutí dopady na ekonomiku a kdo na tom ve výsledku vydělá?
- Léky na hubnutí vytvořily rychle rostoucí trh, který má do roku 2035 dosáhnout 150 miliard dolarů.
- Přechod od injekcí k pilulkám urychluje jejich rozšíření a může podpořit akcie výrobců, zejména firmy Novo Nordisk.
- Široké rozšíření těchto léků může mít i druhotné dopady: pomoci aerolinkám, vyvinout tlak na fastfood a sladké nápoje či zvýšit poptávku po oblečení.
Před několika lety se na trhu objevily léky, které změnily pohled společnosti na hubnutí. Odstartoval to lék Ozempic od dánské společnosti Novo Nordisk, jehož hlavním zaměřením byl diabetes druhého typu a hubnutí bylo pouze vedlejším efektem.
Následovala léčiva přímo určená na hubnutí – Wegovy od stejného výrobce a konkurenční Zepbound od americké společnosti Eli Lilly. Oba léky se staly hitem a patří k hlavním představitelům trhu léků na hubnutí. Raketový růst tohoto trhu má pokračovat i v dalších letech. Například Morgan Stanley očekává, že se jeho velikost zdesetinásobí a v roce 2035 dosáhne 150 miliard dolarů oproti 15 miliardám v roce 2024.
Uživatelskou přívětivost, a tím i další růst trhu, má podpořit uvedení léků na hubnutí ve formě tablet, protože dosud byly zmíněné přípravky dostupné pouze jako injekce. Novo Nordisk uvedl pilulky Wegovy v USA, tedy na nejdůležitějším trhu pro tyto léky, v lednu letošního roku. U společnosti Eli Lilly se očekává, že ke schválení perorálního léku dojde ve druhém kvartále.
Zřejmým důsledkem růstu trhu je úspěch firem, které tyto léky vyrábějí. U akcií Novo Nordisk se po velmi slabém roce a půl může rýsovat oživení v souvislosti s uvedením pilulky Wegovy na trh. Investoři by ale neměli přehlížet ani možné efekty druhého řádu, pokud dojde k masovému rozšíření těchto léků.
Investiční banka Jefferies přišla se zajímavou úvahou, že léky na hubnutí by v budoucnu mohly podpořit ziskovost aerolinek. Pokud by se průměrná hmotnost pasažérů snížila o desetinu, americké letecké společnosti by podle ní mohly ušetřit až 1,5 procenta nákladů na palivo a zvýšit zisk na akcii o čtyři procenta.
Naopak mezi poražené mohou patřit výrobci slazených nápojů a průmyslově zpracovaných potravin, například firmy jako PepsiCo a Coca-Cola či fastfoodové řetězce typu McDonald's. Uživatelé léků na hubnutí totiž kromě menší chuti k jídlu mohou zaznamenat i změny preferencí a odklánět se od tučných a sladkých jídel, na nichž tyto společnosti z velké části staví svůj byznys.
Dalších důsledků může být celá řada. Například vyšší obměna šatníku v důsledku změn tělesné konstituce a s tím spojený růst tržeb oděvních značek. Masivní rozšíření léků na hubnutí tak může zásadně proměnit celou řadu odvětví dnešní ekonomiky a investoři by si toho měli být vědomi.
